Co přinese rok 2025 na poli akcií, dluhopisů, měn nebo komodit? Příští rok bude výrazně ovlivněn politickými kroky nové americké vlády pod vedením zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, které mohou přinést nárůst protekcionismu a zavedení vysokých cel. Ekonomický růst v USA by měl zůstat solidní, zatímco Evropa bude čelit slabšímu růstu a rizikům, která by ji mohla ještě více stlačit. S tím souvisí i to, že zatímco ECB bude pokračovat ve snižování sazeb, Fed bude postupovat opatrněji. Česká ekonomika by měla vykázat lepší výkon než eurozóna, ale koruna zůstane pod tlakem. Akciové trhy jsou nastaveny na růst, ale vysoké valuace a riziko zavedení cel mohou vést ke korekci. Dluhopisy nabízejí atraktivní výnosy, zejména v USA. Mezi bezpečné investice patří úročená dolarová hotovost a zlato, zatímco ropa bude pod tlakem. Na stránkách Patria.cz Vám v průběhu vánočních dní a znovu v přelomovém týdnu roku 2024 a 2025 postupně představujeme Investiční výhled pro rok 2025 analytického týmu Patria Finance. Dnešní díl se věnuje vlivu nastupující americké administrativy Donalda Trumpa.
Končí rok, během kterého akcie na západních trzích překonaly všechny odhady. Jde zejména o raketový růst amerických akcií, který v případě indexu S&P500 v závěru roku sahá po 30 procentech. Velmi vysoko jsou valuace, momentum je extrémně býčí a optimismus se projevuje také ve výhledech na příští rok. Z našeho pohledu je situace do značné míry extrémní a zralá na korekci, jenže to ještě vůbec neznamená, že budoucí rok jako celek bude špatný. V jeho průběhu budou mít trhy naopak určitě z čeho těžit.
Začněme ale klíčovým tématem, které už trhy stihlo podstatně ovlivnit, reálné dopady začne mít od ledna a efekt se protáhne na čtyři roky. Nástup nové americké vlády v čele se staronovým prezidentem Donaldem Trumpem může ve výsledku ovlivnit trhy hned z několika směrů. A podobně jako se potvrdil náš předpoklad jeho vítězství, nadále zůstávají v platnosti i klíčové teze prezentované před půl rokem, které tu můžeme z většiny zopakovat:
- Trump je byznysmen a bude kopat za velký byznys včetně sebe a svých podporovatelů. Velmi dobře také ví, co na akcie jak působí a že jejich růst mu bude zvedat podporu a udržovat sponzory.
- Trump se točí zejména kolem tradičního byznysu, ale obecně bude pomáhat tomu, kdo ho podporuje. Dokáže tedy být i flexibilní podle toho, co mu kdo nabídne.
- Trump dlouho brojí proti Číně, EU či Mexiku. Zdá se, že je to osobní, což je důležité, protože takový postoj bude poměrně pevný. Na rozdíl od toho na Rusku či Severní Koreji mu nezáleží a je schopen své názory měnit. Je třeba se připravit na protekcionistická opatření, především obnovené šermování cly.
- Trump se snaží silné stránky USA proměnit v okamžitý zisk. Nenasytný domácí spotřebitel se dá proměnit ve výhody v zahraničním obchodu, silná armáda v byznys pro domácí zbrojovky. Nejen že bude chtít posílit domácí kapacity, ale směrem k domácím producentům se také bude snažit přesměrovat horečné evropské dozbrojování.
- Výhled fiskální politiky je z pohledu nerovnováhy špatný, ale z pohledu krátkodobého vlivu na ekonomiku příznivý – měl by pro ni být přinejhorším neutrální. Další masivní nabídka dluhu na trhu bude pokračovat i v situaci, kdy se od něj odvracejí klíčoví kupci jako Fed a Čína. Aukce ale zatím dopadají dobře a čekáme, že trh bude mít v případě USA vysoký práh bolesti. Dokonce se dá říci, že dokud nebude rozumná alternativa k dolaru a Treasuries, trh si fiskální konsolidaci ve Spojených státech nebude chtít vynucovat.
Vysoká cla – ano, či ne?
Jednou z klíčových otázek je nárůst protekcionismu. Některé zamýšlené kroky (daně) jsou pro firmy pozitivní plošně, některé podpoří vybrané sektory, případně konkrétní firmy. A pak jsou tu cla, jejichž celkový efekt by příznivý nebyl, ale na trzích by promíchal seznam vítězů a poražených. Mediálně známá čísla praví, že plošné clo má činit 10 procent, pro čínský dovoz to má být 60-100 procent, Kanadě a Mexiku pak Trump nedávno slíbil 25 procent. A protože trh do cen evidentně zapracovává vše pozitivní a potenciální rizika ignoruje, je třeba se zabývat pravděpodobností zavedení cel, protože právě ta by mohla výhled na rok 2025 citelně ovlivnit.
Často lze číst, že vysoká cla, kterými Trump tak rád šermuje při každé příležitosti, jsou pouze hrozbou, která má přimět protistrany k poslušnosti zejména ve vyjednávání o zahraničním obchodě, a ve výsledku zavedena nebudou. Pravdou je, že Trumpova taktika „Nejprve soupeři „naložit“ a pak začít vyjednávat“ je už dobře známá a poměrně průhledná. Už před uvedením do úřadu ji stihl použít třeba na Kanadu a Mexiko. A ona tarifní obsese klidně může být jen divadýlko.
Na druhou stranu, v předchozím funkčním období cla nebyla jen k vyjednávání, nýbrž došlo k jejich faktickému zavedení a dosud z většiny nebyla zrušena. U řady kontroverzních opatření – hlavně restrikce proti Číně - veřejnost Trumpovi nevěřila, že „to udělá“, jenže udělal. Navíc, pokud mají cla sloužit k financování rozpočtu namísto daňového výpadku, tak samozřejmě nemohou zůstat jen na papíře. A také by neměla být pouze přechodná, neboť pak by byl přechodný i příjem pro rozpočet.
Hrozba cel na protistranu určitě zabírat může. Bylo by ale zvláštní, aby hráči na finančních trzích tuto hrozbu bez problému házeli za hlavu a zároveň se jí měli bát politici v Číně či Mexiku. Jejich racionalita by přitom měla být podobná, v obou případech jde o velké peníze. A pokud první vyjednávání skončí nezavedením cel, jak důvěryhodná hrozba to bude pro další případ?
Jako nejsilnější argument proti clům se nám naopak jeví velká senzitivita Donalda Trumpa na pohyb akciových trhů. Zkrátka nebude chtít činit kroky, které trhu škodí. Riziko tedy vidíme hlavně v tom, že se s efektem cel přepočítá. Sám uvěří, že cla jsou pro ekonomiku přínos, že se jiné země neodváží k odvetě, nebo ho jednoduše euforie na akciích utvrdí v tom, že cla nejsou problém. Ačkoli věci nejsou nikdy černobílé, z našeho pohledu na rok 2025 se do značné míry hraje o to, zda vysoká cla zavedena budou, či nikoli.
Bez cel jsou plány americké vlády pozitivní pro byznys a trhy
Začněme variantou, na které jedou finanční trhy koncem letošního roku: Vysoká cla zavedena nebudou, vládě se podaří dosáhnout výhod v jednání s ostatními zeměmi a další pozitiva politiky zůstanou beze změny.
V takovém případě tu máme opravdu slušně pozitivní mix pro akcie, který vytváří zejména nízké daně a v jejich důsledku vyšší čisté zisky a podpora poptávky díky fiskální expanzi. Příznivým faktorem se může stát deregulace. Přestože její podoba zatím nemá konkrétní obrysy snad kromě uvolnění podmínek pro těžbu ropy a pro kryptoměny, obecně je seškrtání předpisů, kterými se firmy musejí řídit, byznysově prospěšné. Pozitivní efekt by se regionálně koncentroval do amerického akciového trhu.
Druhou variantou je logicky to, že nepůjde vše tak hladce: Vysoká cla budou zavedena a velmi pravděpodobně přijde odveta dotčených zemí. Další pozitivní faktory by ovšem zůstaly. V tomto případě se dá uvažovat o trochu menší fiskální expanzi, růst HDP by byl slabší a inflace vyšší. Především by ale dostal zásah momentální sentiment investorů, kteří vůbec nevypadají, že by si takovou možnost připouštěli.