Fed pravděpodobně na svém dnešním zasedání ponechá
sazby
beze změny, ale podle některých ekonomů je na tom ekonomika kvůli dřívějšímu rozsáhlému snižování
úrokových
sazeb
hůře, píše server CNN.Money.com.
Wall Street si myslí, že Fed s největší pravděpodobností prozatím se snižováním
úrokových
sazeb
skončil. S nastupujícím strachem z
inflace
se však někteří ekonomové začínají ptát, zda Fed nezašel příliš daleko, když úrokové
sazby
snížil tak dramaticky a v tak krátké době.
Všeobecně se očekává, že centrální banka ponechá příští týden na svém zasedání svou klíčovou sazbu na 2 %. To by bylo poprvé od minulého září, co by Fed po sedmi sníženích ponechal úrokové
sazby
beze změny.
Někteří ekonomové se domnívají, že Fed začne zvyšovat
sazby
již v létě, a to v reakci na rostoucí ceny komodit. Jiní ekonomové si myslí, že zvyšování
sazeb
je pravděpodobnější spíše na začátku roku 2009.
Velice málo ekonomů však očekává brzké snížení
sazeb
. Někteří si dokonce myslí, nízké úrokové
sazby
jsou alespoň částečně zodpovědné za například rychle rostoucí ceny potravin a
ropy
nebo slabý americký
dolar
.
Podle některých ekonomů tkví problém v tom, že Fed minulý rok dostatečně nesnížil
sazby
v reakci na krizi rizikových hypoték, a proto byl následně nucen tyto
sazby
podstatně snížit v letošním roce.
Fed snížil v září sazbu federálního fondu o půl bodu a v říjnu a prosinci následovalo snížení o pouhého čtvrt bodu. „Kdyby byli bývali tvůrci měnové politiky agresivnější ve čtvrtém čtvrtletí, finanční systém a ekonomika by se nedostala do současné situace a Fed by nemusel reagoval tak agresivním způsobem“, řekl Mark Zandi, ekonomický šéf Moody´s Economy.com.
Fed na svém krizovém zasedání 21. ledna srazil
sazby
o tři čtvrtiny procentního bodu a o devět dní později je na svém pravidelném zasedání snížil o dalšího půl bodu. V březnu následovalo další snížení o tři čtvrtě procentního bodu a v dubnu snížení o čtvrt procentního bodu.
Podle Lakshmana Achuthana, výkonného ředitele Economic Cycle Research Institute, tato velká snížení otevřela dveře inflačním tlakům, které v posledních měsících zažíváme. Achuthana si také myslí, že Fed nemusel zajít tak daleko, kdyby se v minulém roce se snižováním
sazeb
neloudal. „Nelze něco dohnat tím, že toho budete dělat víc. Uzdravující efekt nižších
sazeb
se změnil na jed“, řekl Achuthan.
Někteří ekonomové se však domnívají, že ekonomika je stále dost křehká na to, aby ospravedlnila tak výrazné snížení
sazeb
. „Domníváme se, že nejhorší část recese ještě přijde. Proto si myslím, že tak velké snížení
sazeb
Fedem je správné“, řekl David Wyss, hlavní ekonom Standard & Poor's.
Další zastánci politiky Fedu si myslí, že zpomalení ekonomiky nakonec povede ke snížení poptávky po ropě a dalších komoditách, což by vedlo k poklesu cen. Navíc se někteří ekonomové domnívají, že skutečné faktory, které stojí za růstem cen
ropy
a potravin, leží mimo kontrolu Fedu. „I kdyby byl Fed snížil
sazby
místo na 2 % na 2,5 %, cenu
ropy
by to nijak neovlivnilo“, řekl Ethan Harris, hlavní ekonom
. Dodal, že hlavním viníkem nárůstu ceny
ropy
není Fed, ale boom celosvětové poptávky po ropě a také skutečnost, že mnoho investorů se snaží svézt na vlně trhu s komoditami.
(CNNMoney.com)
Pozn. Veškeré názory v textu jsou převzaty z uvedeného zdroje a nemusí tudíž nutně odrážet názor Patrie.