Analytici: Podíl ČR v ropovodu TAL by závislost na Rusku nezrušil

Praha/Washington (ČTK) - Získání podílu České republiky v ropovodu TAL by zřejmě neodstranilo závislost země na dodávkách ropy z Ruska. Zvýšení dodávek "černého zlata" přes ropovod IKL z německého Ingolstadtu, který se na TAL napojuje, by navíc mohlo cenu ropy prodražit, vyplývá z vyjádření analytiků pro ČTK. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) by však podíl v ropovodu ekonomické výhody přinesl.

Podíl v TAL chce Česko získat s pomocí Spojených států výměnou za umístění americké radarové základny v ČR, napsal dnes deník E15. Spolupráce v energetice byla jedním z témat, o nichž ve čtvrtek v USA jednal první náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar v rámci zahájeného strategického dialogu. Rozhovory se podle něj týkaly například ropovodů a plynovodů. "Dohodli jsme se na celé řadě konkrétních kroků," řekl dnes Pojar ČTK z Washingtonu. Bližší podrobnosti ale nechtěl uvést.

TAL se v Německu napojuje na ropovod IKL, kterým do Česka proudí ropa ze západu. Na prodej by mohl být podíl americké společnosti ExxonMobile, která v něm drží 16 procent. Země chce v ropovodu TAL údajně získat zhruba dvouprocentní podíl.

K ceně případné transakce se analytici odmítli vyjádřit. "V tuto chvíli je tato otázka předčasná," řekl ČTK ke stejné otázce mluvčí MPO Tomáš Bartovský. Stejně tak si netroufá odhadnout postoj spoluvlastníků ropovodu k případnému prodeji podílu společnosti ExxonMobile, na který prý mají předkupní právo.

"Bez ruské ropy to nepůjde," poznamenal analytik společnosti Atlantik FT Petr Novák, přestože úsilí o získání podílu v TAL považuje za dobrý krok. Významným článkem v zajišťování pohonných hmot pro tuzemský trh je rafinerie v Litvínově, která podle Nováka nedokáže zpracovávat jinou než ruskou ropu. Ropa proudící z východu ropovodem Družba se od suroviny ze západu liší složením, především odlišným množstvím síry.

Hlavní výhodou ropy z Družby je podle Nováka především její nižší cena, na které se podílí také menší přepravní náklady. "Pokud by se však podařilo dodávky zvýšit dostatečně, mohla by ČR navíc obrátit směr dodávek prostřednictvím ropovodu Družba a naopak dodávat ropu do východní Evropy (Slovensko, Maďarsko)," řekla ČTK analytička společnosti Cyrrus Lucie Kundrátová. "V tomto případě by se zvýšené náklady kompenzovaly," dodala.

Podíl v produktovodu TAL by však podle MPO měl i další ekonomické výhody. "Jedním z důležitých faktorů, proč se stát zajímá o možnost kapitálově vstoupit do ropovodu TAL, jsou ekonomické výhody, které mají vlastníci ropovodu oproti standardním zákazníkům, kteří mají přísnější pravidla nominace objemů dodávek," řekl Bartovský. "Společnosti, které mají v ropovodu TAL podíl, mohou také snáze měnit objemy objednané kapacity," dodal.

Do Německa proudí surovina ropovodem TAL (Transalpine Pipeline) z Kaspické oblasti, Blízkého východu a severní Afriky. Vlastníkem ropovodu je osm ropných společností. Největší podíl má ÖMV (25 procent), Shell (24 procent) a ExxonMobil (16 procent).

Do Česka se ročně dováží zhruba 7,7 milionu tun ropy. Z toho přibližně 5,5 milionu ropovodem Družba z Ruska a 2,2 milionu ropovodem IKL z terminálu v Terstu. Kapacita ani jednoho ropovodu tak zatím není plně využívaná. Podle údajů společnosti MERO může totiž Družbou do Česka proudit ročně až devět milionů tun ropy, z Ingolstadtu potom dokonce až deset milionů tun.

Vlastníkem tuzemských částí ropovodu Družba i IKL a jediným přepravcem ropy do České republiky je státem vlastněná společnost MERO (Mezinárodní Ropovody). Hlavním akcionářem firmy je ministerstvo financí, ministerstvo průmyslu se po dohodě s ním podílí na na strategickém vedení společnosti. 

Vlastnická struktura skupiny TAL:

Zdroj: www.tal-oil.com