Washington (ČTK) - Česká ekonomika v letošním roce zpomalí růst na čtyři procenta z loňských 6,6 procenta. Předpokládá to prognóza Mezinárodního měnového fondu, který před svým podzimním zasedáním zveřejnil zprávu World Economic Outlook. Slovensko podle fondu zpomalí růst z 10,4 na 7,4 procenta.
Hospodářský rozmach, který ve střední a východní Evropě trval několik let, nyní ukončí globální úvěrová krize. "I když banky, které v regionu působí, jsou vůči rizikové části amerického hypotečního trhu přímo vystaveny jen velmi málo nebo vůbec, jejich zahraniční majitele ovlivňuje šířící se krize v západní Evropě," píše se ve zprávě fondu.
I tuzemští analytici letos očekávají kvůli vývoji v Evropě zpomalení růstu české ekonomiky. "Klíčové ekonomiky eurozóny již flirtují s recesí," upozornil hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Další negativní vliv bude mít i nedávné výrazné posílení koruny. Za celý letošní rok by tak podle odhadů analytiků měla česká ekonomika růst přibližně čtyřprocentním tempem. "Dobré časy tak již nyní máme za sebou, budeme se muset připravovat na příchod spíše špatných zpráv," uvedl analytik Jiří Šimek z Citco-Finanční trhy.
Ekonomiky pobaltských zemí, které v minulých letech vykazovaly mimořádně silný růst, letos nebo příští rok zaznamenají podle MMF dokonce hospodářský pokles. V dalších zemích této oblasti se projeví pokles poptávky v západní Evropě, kam směřuje značná část exportu.
"Slabší zahraniční poptávka a horší podmínky financování na domácích trzích budou ovlivňovat investice i vývoz," uvedl dále měnový fond. Drahé energie a potraviny zase nepříznivě ovlivňují soukromou spotřebu, neboť se zvyšuje inflace.
Globální ekonomika podle pololetní zprávu MMF v letošním roce prudce zpomalí a hrubý domácí produkt se zvýší pouze o 3,9 procenta. Spojené státy i Evropa budou balancovat na pokraji recese a ve Spojených státech je toto riziko pravděpodobně vyšší než v Evropě. Důvody je třeba hledat v současné finanční krizi, která má kořeny v USA, odkud se přenesla do dalších zemí a nyní eskaluje. Finanční krizi fond hodnotí jako největší od 30. let minulého století. Prognóza, kterou měnový fond nastínil, je nejhorší za poslední roky. Finanční krize totiž ještě není u konce a ruku v ruce s ní jde také pokles důvěry.
Hodnocení globální ekonomiky fond vypracoval ještě před koordinovaným zásahem centrálních bank největších zemí světa. Ty dnes uvolnily měnovou politiku a sáhly ke snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu. Do intervence se zapojily centrální banky USA, eurozóny, Británie, Kanady, Švýcarska a Švédska.