Podle The Economist je to nyní s německým finančním systémem jako s pacientem, kterého je díky tomu, že navenek vypadá dobře, těžké přesvědčit, že potřebuje drastickou léčbu. Podle většiny měřítek lze doposud tok půjček v Německu považovat za dobrý, přestože jinde jeho objem padá. Bez bolestivého chirurgického zákroku však existuje reálné nebezpečí, že se finanční artérie brzy ucpou.
K panice není žádný viditelný důvod. Podle výzkumného institutu ZEW celkový objem úvěrů v květnu meziročně vzrostl o 3 %. Ve zbytku eurozóny přitom došlo k poklesu o 2 %. Průzkumy mezi podniky a bankami neukazují rozšířené napětí na trhu s úvěry. Podle měsíčního průzkumu institutu IFO si více než polovina firem myslí, že získat úvěr není o nic těžší než dříve. Podobná studie Obchodní a průmyslové komory (DIHK) ukazuje, že téměř dvě třetiny firem nemá se zhoršeným přístupem k úvěrům potíže.
Bankéři říkají, že jsou přísnější, avšak jejich standardy pro poskytnutí půjček jsou volnější než v ostatních zemích EU. Ani notoricky pesimistická Bundesbank ve své červnové zprávě neočekává omezení toku úvěrů. I přesto se mnozí obávají zhoršeného přístupu k úvěrům ze strany středně velkých firem, což by přidusilo růst v příštím roce. Prvním důvodem k obavám je to, že malé a střední firmy v Německu vstoupily do recese s rozvahami plnými hotovosti. Mnoho z nich se domnívá, že by neměly problémy se získáním úvěru, většina se o to však ještě nepokusila. Nicméně velká část z nich svou hotovost ztrácí kvůli propadu zahraničních objednávek po prudkém poklesu obratu a bude muset brzy doplnit rezervy.
Podle The Economist je z hlediska přístupu k úvěrům nejohroženější skupina středně velkých firem. Ty byly často klienty zahraničních bank, které však svou aktivitu v Německu značně omezily. Fúze (5,26 EUR, 4,16%) a Dresdner Bank také znamená prudký propad objemu úvěrů poskytnutých tomuto segmentu. Jedním z důvodů je to, že nově vzniklá banka musí zmenšit svou rozvahu, aby vyhověla evropským pravidlům pro poskytování státní pomoci. Hlavním důvodem je ale fakt, že velká část firem byla klienty obou bank a po jejich sloučení jsou jim úvěrové linky omezovány.
Za ještě hlubší problém lze považovat to, že německé banky mají málo kapitálu; vlastní jmění financuje jen o málo více než 2 % jejich aktiv. Dlouhodobá slabost ekonomiky stejně jako ztráty z toxických aktiv by je tak mohly tohoto finančního polštáře rychle zbavit. A banky se rovněž obávají snižování ratingu svých klientů. To by je donutilo držet více kapitálu relativně k velikosti svých aktiv.
Uvedené problémy nejsou specifické pro Německo, to s nimi nakládá ale velmi krátkozrace. Německý plán vytvoření tzv. bad bank, tedy banky, která by měla převzít špatná aktiva, byl uzákoněn tento měsíc. Zdá se však, že plán svými složitými podmínkami banky záměrně odrazuje od participace na něm. Jeden ze státních činitelů se v souvislosti s tím ptá: „Proč jsme váhali se zátěžovými testy bank? Protože jsme se obávali toho, co bychom našli.“
(Zdroj: The Economist)