Na trhu se v posledních několika dnech šíří drb, že finanční krize skončila a světová ekonomika se začala zotavovat z bankovního kómatu konce roku 2008. Pečlivá analýza dat, mapujících ztráty bankovního sektoru proti výši získaného „nového“ kapitálu tuto informaci lehce neguje.
Tabulky: Celosvětové odpisy a ztráty bank vs. výše nového kapitálu
(k současnosti, v mld. USD)
| Celý svět |
1623,2 |
1340,8 |
| Amerika |
1076,1 |
754,1 |
| Evropa |
504,8 |
480 |
| Asie |
42,3 |
106,7 |
| Celý svět |
1137,5 |
1085,3 |
| Citigroup |
112,2 |
109,4 |
| Wachovia |
101,9 |
11 |
| Bank of America |
69,6 |
99,3 |
| Merrill Lynch |
55,9 |
29,9 |
| UBS |
52,8 |
39,9 |
| HSBC |
50,1 |
28,6 |
| Celý svět |
247,8 |
137,3 |
|
101,4 |
92,3 |
| Freddie Mac |
119,6 |
57,7 |
|
118,3 |
60,5 |
Nelze si nevšimnout, že jednomu z regionů se podařilo získat více kapitálu, než by bylo třeba na pokrytí ztrát z bankovních úvěrů a riskantních operací – Asii. Všude jinde korporace a vlády stále ještě hrají „na honěnou“ s oznámenými ztrátami a odpisy ve finančním sektoru. Zdroje dostupných finančních prostředků se však tenčí a trhy dluhopisů resp. kolabující státní rozpočty také neunesou všechno (viz. Velká Británie, kde rozpočtový deficit dosahuje 12 % HDP... good-bye Maastricht). Jediný zbývající zdroj je emise práv na akciový kapitál… bude-li jich však přespříliš, začnou negativně tlačit na celý akciový trh. Data v tabulce navíc mohou naznačovat, že objem odpisů je tímto konečný… a ne, že velmi pravděpodobně v blízké budoucnosti dojde k dalšímu propadu v segmentu „kvalitních“ hypoték, studentských půjček, půjček na nákup auta nebo půjček na kreditních kartách. Nemluvě o tom, že o pravdomluvnosti bank ve vztahu k objemu a kvalitě jejich závazků lze s úspěchem pochybovat.
Ve vztahu k celosvětové ekonomice nelze než podotknout, že investoři na akciových trzích krizi odpískali už dávno (tedy dávno, na začátku března tohoto roku). A do určité míry mají pravdu – bitva JE dobojována. Lehman Brothers a sice byly obětovány, ale ve všech ostatních ohledech to jsou banky, kdo vyhrál (a kde současně všichni ostatní prohráli). Raketový růst akciových trhů je podle Crispina Odeyho tzv. „racionální bublina“ a investoři jsou v situaci popisované jako „jedna za osmnáct a druhá bez dvou za dvacet“. S tím, jak úrokové sazby oťukávají nulové hranice a centrální banky se na případné zvýšení nijak netváří, zůstávají akcie opravdu jednou z mála možností, jak dosáhnout alespoň trochu přijatelných výnosů. Nikdy víc než nyní však neplatilo, že je třeba být extrémně opatrný a vybíravý. Jedním ze segmentů, kterému se v poslední době příliš nedařilo, byly a jsou kvalitní defenzivní tituly. Pokud se trh obrátí k jihu (a nikdo není schopen s vysokou mírou pravděpodobnosti předpovědět, jak dlouho se bude „racionální bublina“ nafukovat), měly by tyto akcie ztrácet komparativně mnohem méně.
Sledovat finanční média (zejména ty televizní - CNBC je v tomto ohledu zcela nepřekonatelné) je v poslední době docela zábava – nekonečné debaty se točí kolem toho, jaký tvar bude mít ekonomické oživení: V, W, U nebo L? Trochu vzruchu do této veskrze jalové debaty vnesl minulý týden David (z firmy Independent Strategy), který explicitně pronesl: „Chcete vědět, jaký tvar bude podle mě ekonomické živení mít? Bude mít tvar záchodové mísy. Protože to je přesně to místo, kam se 14 % HDP ve formě výdajů a pomoci centrálních bank poděje. Problémem současného oživení (??) je to, že žádný z problémů, jež způsobily nedávnou krizi, nebyl doopravdy vyřešen. Úvěrová angažovanost domácností je vyšší než kdy předtím a to samé platí pro banky. Problém špatných dluhů nebyl ani zdaleka dotčen, a ke všemu tady máme dalšího hráče, který co nevidět zkolabuje pod tíhou svého dluhu – vlády.“
(Zdroj: Tim Price, Fullermoney)
Mimochodem, hezký týden přeji!