Neal Soss, hlavní ekonom , v rozhovoru pro Financial Times Video uvedl, že po silných recesích většinou následují silná oživení; po recesi dosahuje růst HDP obvykle dvojnásobku předchozí ztráty. Díky tomu, čím jsme prošli, bychom tedy měli nyní očekávat růst na úrovni 7 %. To však nikdo nečeká, i analytici jsou se svým odhadem 3,5% růstu na polovině uvedených 7 %. I tak však jejich odhad patří stále k neoptimističtějším.
Jedním z nejvýznamnějších tahounů tohoto růstu bude podle ekonoma stimul ze strany vládních výdajů; nesouhlasí s názorem, že jeho větší část je již za námi, tvrdí naopak, že jeho největší část přichází právě nyní. Podniky také podle jeho mínění dojdou k závěru, že propustily více zaměstnanců než bylo potřeba a to se projeví na trhu práce. Navíc na agregátní bázi stále dochází ke zmenšování objemu zásob; obrat v této oblasti tedy v budoucnu ještě přispěje k růstu.
Podle Sosse lidé úplně nerozumějí tomu, co stojí v rozvaze Federálního rezervního systému a co s těmito aktivy bude americká centrální banka dělat. Velikost ani složení této rozvahy nejsou podle jeho názoru samy o sobě problémem, Fed jen dělá to, co by měly dělat banky. Pokud by tak nečinil, ekonomika by se ocitla v problémech. Obavy spíše budí míra zainteresovanosti vlády v ekonomice. V dřívějších dobách, kdy centrální banky neposkytovaly tolik informací, rozuměli investoři podle Sosse jejich operacím lépe než dnes. V současnosti centrální banky informují o tom, jaká je jejich cílová sazba, a investoři přestali rozumět tomu, jaký vliv může mít dosažení této sazby na rozvahu Federálního rezervního systému a dalších bank. Jedním z nejdůležitějších kroků v nadcházející době tak bude správná komunikace centrálních bank směrem k trhům, protože existuje riziko, že „uši uslyší něco jiného než říkají ústa“. Toto riziko se v současné době nachází na zvlášť vysoké úrovni, protože se pohybujeme v novém prostředí. Posun k méně akomodativní politice nastane podle ekonoma příští léto, kdy nezaměstnanost dosáhne svého vrcholu.
(Zdroj: FT.com)