Evropská centrální banka je dle slov své šéfky Christine Lagardeové připravena zareagovat na dopady války na Blízkém východě zvýšením úrokových sazeb. Ve hře je přitom hned několik scénářů – od umírněného růstu sazeb až po razantní reakci. Zároveň je ale podle Lagardeové možné, že ECB inflační šok tzv. „vysedí“ a sazby zvyšovat nebude. To vše bude záviset na rozsahu, délce trvání a přelivu energetického šoku do širší ekonomiky.
Nejbližší zasedání ECB je naplánováno až za pět týdnů, i proto se šéfka centrální banky k žádnému z těchto tří scénářů předem nezavázala. Ke konci dubna už by totiž mohlo být jasnější, zda blízkovýchodní konflikt vyústí pouze v dočasný šok, nebo zda půjde o významnější stagflační zásah do ekonomiky, který si vyžádá razantnější reakci ze strany centrální banky.
Jedna věc však zazněla z úst Lagardeové zcela jednoznačně: centrální banka nebude se svou reakcí dlouho váhat. Jde o jasný signál, že ECB je dnes mentálně nastavena jinak než v letech 2022–2023, kdy s odpovědí na mimořádný inflační šok vyčkávala příliš dlouho. Tuto chybu nyní banka nechce opakovat, primárně z obav o ztrátu kredibility. I proto je při pohledu na klíčové světové centrální banky právě ECB tou nejvíce náchylnou ke zpřísnění měnové politiky v reakci na probíhající stagflační šok.
Trhy aktuálně počítají hned s trojím zvýšením sazeb, v souhrnu o 75 bazických bodů do konce letošního roku. Tyto sázky nám nadále připadají až příliš agresivníokud by konflikt skončil v nejbližších týdnech, máme za to, že ECB nebude nucena takto razantně zvedat sazby. V případě, že se konflikt na Blízkém východě protáhne a nebude mít rychlé řešení, je však razantnější zpřísnění měnové politiky nepochybně na stole.
Celkově považujeme nejbližší dva až tři týdny za klíčové z hlediska toho, zda ekonomika projde jen krátkodobým výkyvem, nebo zda situace přeroste v náš zátěžový scénář, který počítá v eurozóně i v Česku s citelně horším výhledem pro inflaci a hospodářský růst, stejně jako vyššími úrokovými sazbami.
TRHY
Koruna
Koruna se obchoduje na dohled hranice 24,50 EUR/CZK, která se ale zatím ukazuje jako solidní bariéra, přes kterou se tuzemské měně příliš oslabovat nechce. Domácí makro kalendář je do konce týdne prázdný, a tak bude koruna sledovat – podobně jako v posledních třech týdnech – především dění na Blízkém východě. Signály deeskalace ze strany americké administrativy přinesly na globální trhy jen dočasnou úlevu, proto ani na koruně nevidíme příliš prostoru k posunu na silnější úrovně. Naopak nadále platí, že koruna je vůči energetickému šoku v kombinaci se silným dolarem relativně zranitelná, což může přinést další tlaky na její mírné oslabení.
Eurodolar
Naděje na dohodu o příměří podle očekávání v průběhu včerejší seance postupně vyprchávaly, a tak ceny ropy otočily směr a začaly stoupat, přičemž eurodolar odmazával předchozí zisky. Vše nasvědčuje tomu, že o tomto víkendu dojde k vojenskému rozuzlení, když do bezprostřední blízkosti Íránu se přesunulo 3000 výsadkářů americké 82. námořní divize. Jejich cílem bude zřejmě obsadit některé z ostrůvků v Hormuzském průlivu, a umožnit tak námořnictvu, získat nad ním kontrolu. Z toho plyne, že jakákoliv příchozí data, resp. komentáře centrálních bankéřů, budou irelevantní a eurodolarový trh bude řídit cena ropy (k tomu více ve flashové forexové analýze vydané dnes dopoledne).