Podle některých názorů může AI vést k velkému zvýšení produktivity, mimo jiné podporou vědeckého výzkumu. Zároveň existují obavy z negativních vedlejších účinků této technologie. Včetně těch, že AI může vést k technologické nezaměstnanosti a rostoucí nerovnosti tím, že spustí vlnu automatizace výroby. Na stránkách VoxEU to píšou Luca Fornaro a Martin Vlka. Podle nich „první empirické důkazy naznačují, že AI zvyšuje produktivitu firem, zároveň je ale nutí nahrazovat pracovníky kapitálem.“ Jak by v takovém případě měla být nastaven makroekonomická politika?
Ekonomové pracují s modelem, v němž si firmy mohou vybrat, zda budou některé výrobní úkoly vykonávat s využitím práce, nebo je automatizovat s využitím kapitálu. Nárůst podílu úkolů, které lze automatizovat, pak zvyšuje produktivitu a potenciální výstup, ale také otevírá možnost nahrazovat práci kapitálem. Agregátní poptávka je v tomto modelu ovlivněna rozdělením příjmů ve společnosti. A zaměstnanci mají ve srovnání s majiteli akcií vyšší sklon ke spotřebě. K tomu ekonomové předpokládají, že existuje rigidita mezd. To znamená, že produkt se může dostat pod svůj potenciál, pokud dojde k poklesu poptávky.
Takový pohled na fungování ekonomiky ukazuje, že produkt může klesnout kvůli nižší poptávce ovlivněné přerozdělením příjmů. A to směrem k majitelům kapitálu, kteří mají nižší sklon ke spotřebě. V takovém scénáři „nárůst automatizace zvyšuje produktivitu, její negativní dopad na agregátní poptávku ale nakonec vede ke snížení produkce.“ Protože produktivita roste, zatímco produkce klesá, je pokles ekonomické aktivity doprovázen vysokou nezaměstnaností. K tomu se dál zvyšuje příjmová nerovnost.
Jestliže do modelu přidáme centrální banku, která reaguje na nárůst využívání umělé inteligence vhodným nastavením měnové politiky, ekonomika zůstává ve stavu plné zaměstnanosti. „V krátkodobém horizontu je boom podporován nárůstem investic firem… Postupem času roste i spotřební poptávka. Ve střednědobém horizontu se dokonce zvyšuje spotřeba pracovníků, protože vyšší produkce více než kompenzuje pokles podílu práce.“ Měnová politika však čelí výzvám. Podle ekonomů totiž navzdory obecnému přesvědčení AI a růst produktivity přináší inflační, ne deflační tlaky:
„Vyšší automatizace snižuje poptávku firem po pracovní síle. Aby se podpořila plná zaměstnanost, musí reálné mzdy klesnout. Jelikož jsou však nominální mzdy rigidní, musí k poklesu reálných mezd dojít prostřednictvím růstu cen. Z tohoto důvodu čelí centrální banka v prvních fázích nárůstu automatizace, volbě mezi omezováním inflace a podporou trhu práce. A ekonomika může čelit neobvyklé kombinaci rychlého růstu produktivity, slabého trhu práce a vysoké inflace.“
Další výzvou pro měnovou politiku je vývoj přirozené úrokové sazby. Tedy úrokové sazby odpovídající plné zaměstnaností. „V krátkodobém horizontu vysoké investice přirozenou úrokovou sazbu zvyšují. Ve střednědobém horizontu však nízká spotřební poptávka ze strany pracujících přirozenou úrokovou sazbu snižuje. Je-li tento efekt dostatečně silný, přirozená sazba se dostane do záporného teritoria a měnová politika je omezena nulovou dolní hranicí. Jakmile k tomu dojde, ekonomika se dostane automaticky do tzv. pasti likvidity. V ní slabá poptávka snižuje produkci, zaměstnanost a investice.“
Podle ekonomů je v rámci popsaného vývoje a scénářů slibným nástrojem politika zaměřená na podporu zaměstnanosti. „V období rychlé automatizace může podpora zaměstnanosti a snižování daní z práce udržet zaměstnanost a produkci a zároveň udržet inflaci blíže cílové hodnotě.“ K tomu ekonomové dodávají, že jejich úvahy nejsou pokusem o předpovědí nejpravděpodobnějšího scénáře. „Spíše tvrdíme, že makroekonomická politika může určovat, zda zažijeme propad nebo boom v oblasti umělé inteligence… Monetární politika sama o sobě může mít problém s eliminací případného útlumu vyvolaného umělou inteligencí. Takový úkol bude pravděpodobně vyžadovat kombinaci měnové a fiskální politiky, zejména dotace na zaměstnanost nebo snížení daní z práce. Ty by mohly být v nadcházejících letech užitečným nástrojem k omezení inflace a podpoře poptávky.“
Zdroj: VoxEU