Centrální bankéři od Washingtonu po Varšavu drželi déle než jeden rok světovou ekonomiku při životě tím, že do globálního finančního systému pumpovali masivní objem likvidity. Nyní přichází těžký úkol: Odebrat léky tak, aby nedošlo k usmrcení pacienta. Zdá se, že akcioví investoři stále více věří, že se to skutečně povede, jisté to však zdaleka není.
Objem dosavadního stimulu je závratný. Fed a další americké vládní instituce půjčily, utratily nebo garantovaly 8,2 bilióny dolarů. Rozvaha Fedu se zvýšila na 2,24 biliónů dolarů aktiv, což od počátku roku 2008 znamená růst o 142 %. Podle údajů z Ministerstva financí americký veřejný dluh vzrostl na 7,7 biliónů dolarů; vloni dosahoval 6,4 biliónů dolarů. Snahy centrálních bankéřů přerušit kohoutek financí se doposud zaměřují na okrajové části peněžního trhu. Fed například plánuje zastavit dva programy (Term Securities Lending Facility a Primary Dealer Credit Facility), z nichž se půjčovaly peníze bankám náhradou za převzetí jejich problematických aktiv coby záruky. Uzavřeny budou také některé další finanční kanály. ECB zase v prosinci změnila podmínky 12ti měsíčních půjček, které poskytuje bankám. A Bank of England, která pro napumpování hotovosti do systému zvolila nákup korporátních dluhopisů, minulý týden uvedla, že v lednu začne některé z těchto cenných papírů prodávat. Tyto kroky, i když jsou podstatné, však neposkytují odpověď na zásadní otázku: Kdy začnou centrální banky navyšovat úrokové sazby, které ovlivňují životy obyčejných lidí?
Trhy s futures zatím předpokládají, že sazby se měnit nebudou. Podle nich bude náklad tříměsíčních půjček na konci příštího roku dosahovat 1,4 %. To je sice mnohem výše než současných 0,25 %, náklad indikovaný trhem futures ale od poloviny roku klesá a nyní je o více než jeden procentní bod pod úrovní dosaženou v srpnu. Investoři přitom očekávají nadále nízké sazby i přesto, že akciový trh naznačuje zlepšení globální ekonomiky. Jedním z důvodů je stále vysoká nezaměstnanost. Nedávný průzkum agentury Bloomberg tak zjistil, že tázaní ekonomové neočekávají, že Fed začne zvyšovat svou cílovou sazbu dříve než ve 3. čtvrtletí roku 2010.
Rizika špatného načasování jsou na pováženou. Pokud Fed opustí svou nulovou úrokovou sazbu příliš brzy, mohl by zničit oživení, které již nyní nedosahuje původní očekávání. Růst HDP ve třetím čtvrtletí dosáhl 2,2 %, což je méně než původně ohlášených 2,8 %. Příliš dlouhé čekání by zase znamenalo, že by levné peníze mohly nafouknout nové bubliny, podobně jako tomu bylo před krizí. Proto se například Pierre Cailleteau, výkonný ředitel společnosti Investors Service, domnívá, že rok 2010 bude z hlediska rizika vládního dluhu „divoký“. „Klíčová výzva, které čelí rozvinuté ekonomiky, leží v perfektním načasování exitu,“ říká. Dokonalost ale bohužel nebývá hlavním znakem vládních ekonomických politik.
(Zdroj: Businessweek)