V tomto momentu není nutné dále snižovat úrokové sazby, uvedl viceguvernér České národní banky Miroslav Singer v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Další uvolnění měnové politiky však kategoricky nezavrhl.
„Byl bych velmi opatrný v tom tvrdit, že sazby nemohou jít dolů. Inflace je níž, než jsme čekali, kurz posiluje. Tím ale neříkám, že v tuto chvíli vidím nutnost snižovat úroky, ale neuměl bych ani říci, že teď už by měly jít jenom nahoru,“ vyjádřil se k současnému nastavení měnové politiky viceguvernér ČNB. Centrální banka naposledy snížila hlavní úrokovou sazbu na současné historické minimum 1,0 % v prosinci, kdy zároveň uvedla, že v prvním pololetí očekává stabilitu měnové politiky, než začne ve druhé polovině roku sazby zvedat.
Vlny rizikových prémií na trzích dluhopisů a hrozby mezinárodních ratingových agentur, že kvůli špatné fiskální disciplíně možná sníží rating různých zemí včetně ČR považuje Singer za návrat k normálu: „Po roce od krize si všichni uvědomili, že ani země nejsou nezranitelné a že ty, které jsou na tom hůř, musejí platit vyšší prémii než ostatní. Na tom není nic špatného.“
Singer v rozhovoru pro HN dále varoval, „že riziko ze ztrátových aktiv nezmizelo, pouze se přesunulo z rozvah soukromých subjektů - převážně bank - na státy.“ Tento přesun přitom některé země snášejí lépe a jiné hůře. Podle Singera do budoucna nelze vyloučit riziko příchodu „sekundární krize“, jelikož finanční instituce jsou významnou součástí zemí, které se za ně zaručily. Problémové země jsou přitom podle viceguvernéra ČNB navzájem propojeny. „Mnoho řeckých dluhopisů drží italské banky. Což znamená, že při katastrofickém scénáři, pokud bude italská banka v problémech a stát ji zachrání, tak se prostě řecké dluhy přesunou do italského rozpočtu,“ demonstroval na příkladu propojení finančního systému napříč národními hranicemi.
Investoři nyní nervózně očekávají jak dopadnou květnové parlamentní volby v ČR kvůli vlivu na celkové tržní prostředí v zemi. Světová veřejnost nyní podle Singera bude sledovat, zda nová vláda otočí kormidlem směrem od „velmi nešťastného trendu tuzemských veřejných financí“, který automaticky nezmizí ve chvíli, kdy se v této zemi obnoví 1-2% růst ekonomiky. „Investoři očekávají, že zde po volbách bude jasné vedení, které bude schopné tuto situaci řešit. Nechci spekulovat o politice, ale ve chvíli, kdy investoři uvidí, že za půl roku budeme opět debatovat například o tom, kdo bude předsedou Poslanecké sněmovny, tak je to minimálně znejistí,“ uvedl viceguvernér ČNB.
(Zdroj: HN, Bloomberg)