Skupina německých ekonomů chce poslat dohodu ministrů financí Eurogroup ohledně pomoci Řecku k německému ústavnímu soudu. Hlavním oponentem je profesor Joachim Starbatty z univerzity v Tübingenu, který záměr potvrdil s tím, že podpora Řecka státy eurozóny porušuje Maastrichtskou smlouvu. Starbatty se kvůli tomu již spojil s odborným právníkem na ústavní právo Wilhelmem Hankelem a dalšími právníky.
Hlavním bodem sporu je fakt, že státy eurozóny poskytnou Řecku v případě potřeby půjčky až 30 miliard eur za úrokovou sazbu okolo pěti procent. Tato sazba je však z tržního pohledu podhodnocená, aktuálně si totiž země může na trhu půjčit přibližně za sedmiprocentní úrok. Pomoc navíc Starbatty shledává jako nepovolenou dle Smlouvy.
Nejmenovaný člen německého vládního kabinetu dnes podle německého tisku uvedl, že schválených 30 miliard pomoci Řecku je pouze prvním krokem a zřejmě vyústí nakonec v dvojnásobnou částku. Neuvedl však, zda tuto sumu vztahuje k letošnímu roku.
Eurogroup schválila na letošek Řecku fondy v objemu 30 mld. eur ve formě úvěrů, ke kterým by mělo přibýt 10 až 15 mld. eur z MMF. Celková letošní pomoc by tak měla dosahovat v případě jejího využití 40 až 45 miliard eur. Zástupci řeckého ministerstva financí však bezprostředně k dohodě uvedli, že zatím o žádnou pomoc nežádají, avšak že v případě jejího využití by „považovali za logickou sumu kolem 80 miliard eur v příštích třech letech.
Evropská unie briskně vydala stanovisko, ve kterém označuje za spekulaci zprávy německého tisku ohledně pomoci Řecku v následujících třech letech, které v různých podobách hovoří až o 90 miliardách eur. "Stále nejsou jasné žádné sumy pro roky 2011 a 2012 a všechna zveřejněná čísla jsou čirou spekulací," uvedl mluvčí komise pro otázky ekonomiky a měn Amadeu Altafaj.
V úvodu týdne německé ministerstvo financí zpřesnilo svoji představu o účasti na pomoci Řecku. Ústy mluvčího ministerstva financí sdělilo, že na celkové pomoci Řecku ze strany Evropské unie by se mělo podílet v rozsahu přibližně 28 procent, tedy ve finančním vyjádření 8,4 miliardy eur a mělo by se tak stát skrze úvěry poskytnuté vládou ovládanou bankou KfW se zahrnutím vládních záruk na tyto úvěry.
Starbatty se už začátkem 90. let minulého století postavil proti rozhodnutí tehdejší německé vlády vzdát se marky a dovolit v Německu zavést společnou evropskou měnu. Ústavní soud tehdy v historickém verdiktu rozhodl, že až začne Evropská měnová unie fungovat, bude muset neustále splňovat všechny podmínky stabilizační smlouvy uzavřené v době, kdy byla jednotná měna dohodnuta. Pokud by je nesplňovala, Německo by mělo povinnost z eurozóny odejít.
Starbatty je také jedním ze čtveřice německých profesorů, kteří letos v březnu naznačili, že pokud se má Řecko problémů zbavit, bude muset nakonec z eurozóny vystoupit. Stejný názor v listu Financial Times prezentoval vedle Starbattyho a zmíněného emeritního profesora ekonomie na univerzitě ve Frankfurtu Wilhelma Hankela také emeritní profesor práva univerzity v Erlangenu-Norimberku Karl Albrecht Schachtschneider a profesor ekonomie na univerzitě v Hamburku Wilhelm Nölling.
(Zdroj: Evening Standard, Handelsblatt, Rheinische Post, Bloomberg, čtk)