Řecko, Evropská unie a Mezinárodní měnový fond se dohodli na podmínkách finanční pomoci. Dohoda potvrdila, že celkový objem půjček pro Řecko by měl dosáhnout 100-120 miliard eur, což by mělo postačit na refinancování řeckého dluhu na necelé tři roky. Po tuto dobu se nebude muset Řecko obracet na finanční trhy s emisemi dluhopisů. Dvě třetiny půjček by měly dodat ostatní země eurozóny (z toho více než čtvrtinu Německo), zbytek MMF.
Součástí dohody jsou rozpočtové škrty v řeckých státních financích a zvýšení příjmů v rozsahu 30 miliard eur (12,6 procenta HDP) Díky nim by se rozpočtový deficit měl do roku 2014 snížit pod 3 procenta HDP a Řecko by tedy mělo opět začít plnit rozpočtová pravidla platná pro země eurozóny. Loni dosáhl řecký rozpočtový deficit 13,6 procenta HDP a dluh 115,1 procent HDP.
Konsolidace veřejných financí bude zahrnovat zvyšování daní, omezení platů ve veřejném sektoru a jejich tříleté zmrazení, stejně jako v případě důchodů. Při implementaci navržených kroků čeká řeckou ekonomiku velmi silný negativní fiskální impuls a s ním vleklá recese.
Vedle půjčky řecké vládě bylo dohodnuto také vytvoření stabilizačního fondu pro řecké banky, který by měl zajistit dostatečnou kapitalizaci bank. Za předpokladu několikaleté recese lze očekávat zhoršení kvality úvěrových portfolií, růst podílu úvěrů v selhání (NPL) na celkovém objemu úvěrů, vytváření opravných položek a tlak na zvýšení kapitálu bank, aby dodržely parametry kapitálové přiměřenosti.
Po ekonomické stránce představuje dohoda rozumný kompromis mezi omezením morálního hazardu (tvrdé podmínky pro Řecko) a dostatečnou pomocí snižující riziko státního bankrotu v Řecku a případného šíření nákazy v dalších státech eurozóny.
Nyní je největším rizikem reakce řecké veřejnosti, možnosti rozsáhlých protestů, zvýšení napětí ve společnosti a případně i politická destabilizace země. Nicméně Řecko má jen dvě cesty: akceptovat dosaženou dohodu, nebo vyhlásit restrukturalizaci dluhu, tedy státní bankrot.