Česká energetická skupina připravuje nový pětiletý plán, v rámci něhož hodlá dosáhnout nemalých úspor. Podle informovaného zdroje Lidových novin (LN) je ústředním bodem úsporného plánu snížení investic, a to především do zahraničí. Spolu s tlakem na dodavatele, aby snížili ceny svých produktů a služeb, a s redukcí provozních nákladů by úspory údajně měly dosáhnout až sta miliard korun.
Původně plánované kapitálové výdaje skupiny měly v letech 2010 až 2015 dosahovat úrovně 430 miliard korun, podle dnešních Lidových novin však současná podoba úsporného plánu, která se již prý blíží té finální, počítá v této pětiletce s náklady maximálně v rozmezí 350 až 370 miliard korun. Dle dalších zdrojů deníku by se navíc mohly nalézt další úspory v hodnotě 20 miliard korun, které by tak původně nastavenou laťku pro kapitálové výdaje snížily až o 100 miliard korun. tak zřejmě reaguje na změny tržního a ekonomického klimatu, k nimž od došlo za poslední rok v důsledku zpomalení ekonomiky.
"Vytyčujeme si nové cíle pro nový podnikatelský plán do roku 2015. Definitivní rozhodnutí však ještě není. V tomto období, kdy stále přetrvává recese s jemnými náznaky oživení, všechny firmy přehodnocují své plánované výdaje. My samozřejmě také. Když jsme již před několika lety zahájili program efektivita, kde průběžně hledáme úspory ve všech činnostech, tak jsme deklarovali, že jde o nekončící proces. A i nyní logicky v tomto programu pokračujeme," komentoval zprávu Lidových novin mluvčí Ladislav Kříž.
Jako snaha společnosti o snížení kapitálových výdajů může být bráno také zpomalení postupu skupiny v oblasti zahraničních akvizic. minulý týden po výsledcích hospodaření za první pololetí oznámil, že nakonec nepodá nabídku na odkup 83% podílu v polské energetické čtyřce Energa SA ani na německou energetiku Steag. Firma se tak nejspíš hodlá soustředit hlavně na rozvoj jaderné energetiky v ČR a SR a další kapitálové investice, které si vyžádá obnova tepelných elektráren . "Nebudeme vstupovat do nových států, ale posilovat v těch, kde působíme. A rádi bychom stavěli i nové elektrárny," shrnul strategii firmy minulý týden pro Hospodářské noviny Tomáš Pleskač, šéf zahraniční divize .
Ze současných akvizic dělá společnosti zřejmě největší vrásky vývoj v Albánii, kde má největší pohledávky – zákazníci zde dluží na energiích asi 6 miliard korun. Skupina se již dříve stáhnula z tendru o polský ZE PAK nebo odmítnul nabídku výstavby paroplynové elektrárny v rumunském Galati. má přesto do budoucna v zahraničí další plány. Pokračuje v přípravě staveb elektráren na Slovensku a v Maďarsku ve spolupráci s tamním energetickým podnikem a další stavby už běží také v Turecku.
(Zdroj: LN, HN, ČEZ)