Letos v létě se poprvé zdálo, že německá vláda je připravena konečně snížit svůj podíl v AG. Z německé strany znělo, že vláda využije předchozího růstu akcií banky k výhodnému prodeji. Na tento okamžik vyčkával i Andrea Orcel, generální ředitel banky UniCredit SpA. Koupě podílu byla potvrzena a mnohé v Německu to překvapilo. UniCredit si přitom otevírá cestu k dalšímu posílení a dle nejnovějšího vyjádření šéfa ani převzetí Commerzbank není vyloučeno.
Ve středu UniCredit prozradil, že nyní vlastní kolem 9 % , a přidal tak všechny akcie, které Berlín tento týden nabídl, k pozici, kterou si na trhu v tichosti vybudoval v posledních týdnech, kdy se spekulovalo o možném prodeji. Mnohé v Německu tento krok zaskočil.
Orcel již dlouho vnímal jako možný cíl za vhodných podmínek. Tři roky hledal možnosti transformace italské UniCredit, které kdysi radil při obchodech a nyní ji řídí. Zatímco menšinový podíl z tohoto týdne je pouze prvním krokem, Orcelovým konečným cílem je podle komentářů na trhu úplné převzetí , i když to může trvat delší dobu.
Jeho nejnovější slova potvrzují záměr i trpělivost při cestě za jeho plněním. Orcel čerstvě prohlásil, že banka zůstává flexibilní, pokud jde o další kroky ohledně svého podílu v Commerzbank AG, a zároveň naznačil, že úplné převzetí je možné. „Můžeme jít [s podílem] nahoru, můžeme jít dolů a můžeme se spojit,“ řekl Orcel v rozhovoru pro televizi Bloomberg ve čtvrtek. „Jsme velmi trpěliví.“ „Jednání o fúzi a akvizici nebo další kombinaci jsou na vrcholu“ současných diskusí o podílu, uvedl Orcel. „Vzhledem k tomu, že jsme nyní investorem, můžeme se konstruktivně zabývat tím, zda všichni chceme vytvořit něco víc než jen hodnotu, kterou může vytvořit samostatná Commerzbank,“ uvedl. A UniCredit nelení a již oslovil akcionáře, aby zjistil, zda existuje prostor pro jednání.
Podrobnosti o postupu Orcela a dosavadních reakcích na něj vycházejí z rozhovorů se sedmi osobami obeznámenými s procesem, které si s ohledem na citlivost nepřály být jmenovány. Mluvčí společnosti UniCredit se odmítl vyjádřit.
Podíl UniCredit jí prozatím zajišťuje výhodnou pozici vůči ostatním potenciálním kupcům . A pokud se mu podaří postoupit dále, bude Orcel dohlížet na největší banku podle příjmů v Německu a otevře dveře dlouho očekávané mezinárodní konsolidaci roztříštěného evropského bankovního systému, která je zdrojem frustrace regulačních orgánů a zákonodárců doufajících v oživení ekonomiky regionu.
„Evropa potřebuje banky s tržní kapitalizací vyšší než 100 miliard dolarů, pokud chceme, aby se tento ekonomický blok udržel vůči USA nebo Číně,“ řekl Orcel v listopadu loňského roku televizi Bloomberg.
Při středečním uzavření trhů měla UniCredit hodnotu přibližně 59 miliard eur (65 miliard USD) a dosáhla 17,4 miliardy eur. Dnes akcie přidávají přes procento.
Orcel otevřeně hovořil o svých ambicích v UniCreditu. Na začátku svého působení odstoupil od dohody o převzetí podílu italské vlády v Banca Monte dei Paschi di Siena SpA, ale loni získal podíl Řecka v Alpha Bank. Tentokrát prodej akcií ze strany německého státu vytvořil příliš dobrou příležitost na to, aby ji propásl.
Berlín, který vlastnil 16,5 % díky záchrannému programu, minulý týden upozornil potenciální kupce oznámením plánů na prodej. První marketingové informace naznačovaly vlažný zájem o akcie v rozmezí 12,48 až 12,60 EUR. Poté UniCredit učinil objednávku „fill or kill“ na celý dostupný 4,5% podíl. Německá vládní složka, která proces vede, se obrátila na ministerstvo financí s žádostí o radu. Vzhledem k tomu, že italský věřitel převálcoval všechny ostatní, nemělo Německo jinou možnost než mu prodat celou tranši a zajistit pro státní pokladnu 13,20 EUR za akcii.
Podle agentury Bloomberg Orcel ve středu zdvořile zavolal , aniž by se dotkl strategických otázek, jako je případné převzetí. Generální ředitel Manfred Knof plánuje odejít, až mu na konci příštího roku vyprší smlouva, což přidává další vrásky do případného strategického plánování.
UniCredit tento týden informoval vládní poradce o podílu, který nashromáždil předtím, než nabídl odkoupení celé zaknihovny. Evropská centrální banka byla rovněž informována již v létě. ECB se k tomu odmítla vyjádřit.
Hans-Peter Burghof, vedoucí katedry bankovnictví a financí na Hohenheimské univerzitě ve Stuttgartu, neočekává velký odpor vůči novému akcionáři .
„Platí více, než je tržní cena, peníze jsou potřebné a mají strategické záměry. Vláda bude mít z peněz radost,“ řekl telefonicky. „Tvrdá debata přijde, až a jestli se rozhodnou tento podíl rozšířit.“
Pokud by se a místní jednotka UniCreditu známá jako HypoVereinsbank spojily právě v době federálních voleb v příštím roce, vyvolalo by to otázky týkající se pracovních míst a služeb dostupných německým středně velkým podnikům.
Jeden odborový svaz již vyjádřil obavy.
Orcel mimochodem působil jako poradce UniCreditu při koupi HVB v roce 2005. O dva roky později pomáhal Royal Bank of Scotland převzít ABN Amro, což byla nešťastná koupě, která pomohla utlumit všechny obchody, kromě těch nouzových, během finanční krize, která následovala.
V Německu je stále ještě řada menších retailových bank, což by mohlo snížit obavy z případné konkurence.
„V závislosti na tom, jak se to vezme, spořitelny a družstevní banky zde mají asi polovinu trhu,“ řekl v telefonickém rozhovoru Peter Barkow, zakladatel společnosti Barkow Consulting. To znamená, že dopad spojení dvou velkých bank by byl „mnohem omezenější“, dodal.
Výhody fúze
Na evropské úrovni tvůrci politik již dlouho podporují bankovní spojení, které by mohlo podpořit ekonomiku regionu a podpořit eurozónu na globální scéně.
Fúze „mohou být prostředkem k řešení problémů v určitých segmentech trhu nebo jurisdikcích, jako je nízká ziskovost a nadměrná kapacita,“ uvedla Kerstin af Jochnick, členka Rady dohledu ECB, na červnové konferenci. „Nakonec však o tom musí rozhodnout trhy. Konsolidaci bank vnímáme jako proces řízený trhem.“
Evropské regulační orgány dosáhly jen malého pokroku v řešení překážek přeshraničních transakcí, jako jsou obtíže při přesunu finančních prostředků mezi zeměmi. UniCredit s tím má zkušenosti s HVB, která podle výroční zprávy za loňský rok poslala své mateřské společnosti prostřednictvím dividend 1,7 miliardy eur.
V letošním roce se objevily známky toho, že širší trh s transakcemi po pauze během pandemie Covid-19 rozmrzá.
Některé evropské banky, jako například UniCredit, se obchodují nad svou účetní hodnotou, takže zpětné odkupy akcií jsou méně atraktivní a fúze a akvizice představují pro akcionáře lepší vyhlídky.
BBVA se chystá převzít španělského konkurenta Banco Sabadell, ačkoli se jedná o nepřátelskou nabídku, na rozdíl od rozvážnějšího přístupu UniCredit. Zatímco je se svou transakcí svázána na několik měsíců, UniCredit může držet svůj podíl v s relativně malými ztrátami.
BNP Paribas SA, nejhodnotnější banka v eurozóně, která by mohla být díky 8 miliardám dolarů v hotovosti potenciálním obchodníkem, se rozhodla vsadit na správu aktiv a v srpnu se dohodla na koupi jednotky SA.
Orcel by musel vzít v úvahu jednu z matematických zásad fúze, a to, že když se banky zvětšují a stávají se složitějšími, jejich kapitálové požadavky obvykle rostou. To může omezit množství peněz, které lze použít na nové úvěry nebo dividendy pro akcionáře.
ECB v roce 2022 poskytla na této frontě určitou úlevu, když přesvědčila mezinárodní regulátory, že na přeshraniční expozice v rámci evropské bankovní unie lze pohlížet jako na domácí, které jsou považovány za méně rizikové.
Zda Orcel dokáže svůj ambiciózní výpad proměnit v plnohodnotné převzetí, je otevřenou otázkou: Představenstvo přezkoumává svou obrannou strategii. Tento krok se však již vyplácí. Akcie ve středu vzrostly o zhruba 17 %, což zvýšilo hodnotu podílu UniCredit o stovky milionů.