Během posledních deseti let dosahovaly některé rozvíjející se ekonomiky, a zejména Čína, soustavných přebytků běžných účtů. Uvolněná monetární politika v USA by nyní v těchto ekonomikách mohla vést k vyšší inflaci a k posílení reálného kurzu, kterému se mnohé z nich chtějí vyhnout. Nemohou přitom sledovat najednou všechny tři cíle - mobilitu kapitálu, autonomní monetární politiku a kurzovou stabilitu. Čína je tak stále více tlačena do posílení měny, protože její vláda se obává rostoucích domácích cen. Z globální perspektivy pak mohly nerovnováhy běžných účtů a akumulace rezerv přispět ke špatnému ocenění rizika před poslední krizí.
Posílení kurzu měn zemí s přebytky běžného účtu by mohlo tyto přebytky odstranit, ekonomové ho ale stále považují za kontroverzní nástroj. Nejasné jsou zejména následující oblasti: Jak efektivní by bylo posílení kurzu při omezení přebytků běžného účtu v Asii a deficitů v USA? Došlo by ke změně nerovnováh i bez strukturální změny v oblasti úspor a investic? Přineslo by posílení i negativní vedlejší efekt ve formě zpomalení růstu rozvíjejících se ekonomik?
V období od roku 1960 můžeme nalézt 25 případů, kdy došlo k více jak 10% posílení nominálního efektivního kurzu, které vedlo k dlouhodobému reálnému posílení stejné velikosti trvajícímu alespoň pět let. Ve 14 případech přitom k tomuto posílení došlo kvůli posílení měny, na kterou byl kurz dané měny navázán – šlo tedy o exogenní šok. Z analýzy těchto případů je jasné následující:
Bilance běžného účtu se po silném posílení kurzu obvykle znatelně propadne. V průměru klesne tři roky po posílení o 3 % HDP. To odráží pokles celkových úspor, který není doprovázen odpovídajícím poklesem investic. Vliv na produkt je záporný, ovšem ne výrazně. Celkový efekt dosahuje během šesti let po posílení 1 % HDP. Výrazně ale klesne růst exportů. Růst importů zůstává většinou beze změny, dojde tedy ke zhoršení externí bilance. Protože vliv posílení kurzu na růst není výrazný, zdá se, že dochází k pozitivní reakci domácí poptávky. Tento efekt je silnější u rozvíjejících se ekonomik, kde je citlivost bilance běžného účtu na posílení kurzu vyšší. Během čtyř let dosahuje 4 % HDP. Ale u těchto ekonomik je vyšší i negativní vliv na HDP – během deseti let v řádu 2 %.
Pohled na historická období, kdy došlo k výraznému posílení kurzu, tedy podporuje názor, že během nich dochází ke změnám bilance běžného účtu, protože se výrazně mění úspory a investice. Negativně je ovlivněna dynamika exportů, ale domácí poptávka tento posun částečně vyrovnává a celkový růst se mění jen nevýrazně.
Uvedené je výtahem z „Half a century of large currency appreciations: Did they reduce imbalances and output?“.
(Zdroj: VOX)