Portugalsko oficiálně požádalo EU o finanční pomoc. Novinářům to dnes před jednáním ministrů financí Evropské unie řekl eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Pomoc by měla podle odhadů dosáhnout 70 až 80 miliard eur (v přepočtu zhruba 1,7 až 1,9 bilionu korun). "V noci jsme obdrželi formální žádost portugalské vlády o finanční pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Vítám tento zodpovědný krok směrem k finanční stabilitě Evropy," uvedl Rehn.
EU a Mezinárodní měnový fond, který se bude na pomoci rovněž podílet, podle dnešního vydání deníku Irish Times očekávají, že konečné dohody o pomoci Portugalsku se jim podaří dosáhnout na konci května. Země by tak měla mít finanční prostředky k dispozici po parlamentních volbách, které se uskuteční 5. června.
Portugalský ministr financí Fernando Teixeira Dos Santos zatím odmítá dohady o případné výši finanční pomoci jakkoliv komentovat. "Je příliš brzy zveřejňovat nějaká čísla. Jsem si ale jistý, že pomoc získáme a chci ujistit finanční trhy, že jsme schopni naplnit naše závazky ve velmi krátké době," řekl novinářům před začátkem jednání ministrů financí.
Ekonom Luigi Speranza z finanční skupiny očekává, že záchranný "balíček" dosáhne objemu 75 miliard až 80 miliard eur, což představuje celkem 45 procenta portugalského hrubého domácího produktu. Pomoc Portugalsku by tak měla zhruba stejné proporce jako předchozí pomoc Řecku a Irsku.
Christoph Weil z deníku Financial Times řekl, že Lisabon bude potřebovat zhruba 35 miliard eur na splacení závazků plynoucích ze státních dluhopisů a dalších 25 miliard eur na financování deficitu veřejných financí až do roku 2014. Pomoc EU by přitom měla pokrýt i případné finanční injekce do vybraných bank.
Francesco Garzarelli z Global Economics očekává, že na finančních pomoci se budou EU a Mezinárodní měnový fond podílet rovným dílem. Portugalsko by přitom mělo platit zhruba stejný úrok jako Řecko, tedy o něco více než čtyři procenta. Bylo by to zhruba o jeden procentní bod méně, než platí Irsko, ale Garzarelli očekává, že Irové se rovněž dočkají snížení úroků.
Celá řada členských států eurozóny, které ponesou hlavní zátěž pomoci Portugalsku, požaduje, aby podmínky jejího poskytnutí byly velmi tvrdé. "Celý balíček musí být opravdu striktní, protože jinak nedává žádný smysl, abychom někomu poskytovali garance za úvěry. Musí ukázat, že udělají všechno, aby dali svoje veřejné finance do pořádku. Jen rozpočtová konsolidace nestačí, musí přijmout zásadní strukturální reformy," uvedl finský ministr financí Jyrki Katainen. Šéfové státních pokladen ale zatím nepřipouští žádné nebezpečí, že by se dluhová nákaza mohla šířit do dalších zemí, především do Španělska, které se také potýká s celou řadou problémů. "Opravdu si to myslím," odpověděl španělská ministryně financí Elena Salgadová na otázku, zda bude Portugalsko poslední zemí, která bude potřebovat finanční pomoc.
Portugalsko ve středu otestovalo trhy aukcí 6měsíčních a 12měsíčních poukázek podruhé v několika dnech a pouhý den po snížení ratingu země ze strany Moody’s. Jak bylo předem očekáváno, setkala se s razantně vyššími úroky. Upsalo sice plánovaný objem (bezmála) jedné miliardy eur, ale za cenu růstu výnosu u roční splatnosti na 5,9 procenta z 4,33 procenta v minulé aukci (tedy +36 procent), u půlroční splatnosti pak na 5,12 % z 2,99 %, tedy s růstem výnosu mezi oběma aukcemi o více jak 70 procent. Roční úrok nyní stojí Portugalsko více, než 30leté dluhopisy Německo. Aukce z 16. března ukázala na získání jedné miliardy eur v podobě ročního dluhu za cenu úroku 4,331 procenta a 550 milionů půlročního dluhu při úroku 2,984 %. Poprvé od roku 2006 se tak portugalský 10letý dluh stal levnějším než dluh dvouletý a portugalský desetiletý dluh dražší než irský.