zatím Řecku nedá další miliardy eur ze záchranného balíku. V noci se na tom po takřka sedmihodinovém jednání shodli ministři financí bloku. Peníze Řekové potřebují, aby se v létě vyhnuli bankrotu. Podmínkou k uvolnění 12 miliard eur je schválení dalších nepopulárních škrtů. Eurozóna se současně shodla, že zadlužené Řecko bude muset dostat nový záchranný balík. Zapojit do něj by se na dobrovolné bázi měl i soukromý sektor.
"Musíme vyčkat na konečné schválení programu (úspor a reforem), na kterém se Řecko dohodlo s evropskými partnery," řekl šéf eurozóny Jean-Claude Juncker v Lucemburku. Evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn dnes ujistil trhy, že Evropská unie a MMF poskytnou Řecku peníze dostatečně včas, aby zamezily defaultu země.
V Řecku škrty vyvolávají ostré protesty a vedly i ke změně ve vládě. O novém kabinetu by se mělo rozhodovat v příštích dnech, o nepopulárních škrtech, které mají ušetřit další téměř tři desítky miliard na výdajích státu, na konci měsíce. Navíc země musí přistoupit k masivní privatizaci, s níž lidé v Řecku také mají problémy.
Podle Junckera by Řekové v případě, že Atény dostojí svým slibům a závazkům, peníze mohli získat v polovině července. Je to 12 miliard eur, z toho 8,7 miliardy od eurozóny a 3,3 miliardy od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Pokud by se Řecko dalších peněz nedočkalo, právě v polovině července by patrně muselo přistoupit k vyhlášení platební neschopnosti. To by ale mohlo vnést chaos na finanční trhy a citelně zasáhnout mnohé banky a další finanční finanční instituce.
Dle Junckera musí Řecko věrohodným způsobem prokázat, že si stojí na svých závazcích. "K rozhodnutí (o odblokování 12 miliard) budeme potřebovat rozhodnutí řeckého parlamentu," podotkl belgický ministr financí Didier Reynders. Ten už před jednáním v neděli varoval, že v případě nevyřešení současné krize v Řecku hrozí, že se zopakuje situace po pádu banky Lehman Brothers v roce 2008, což odstartovalo finanční a následně hospodářskou krizi, nejhorší za poslední desetiletí.
Atény v příštích dnech navštíví zástupci EU a MMF k jednání o konkrétních otázkách vládního návrhu nových ozdravných opatření. "Schůzka se uskuteční v úterý nebo ve středu," řekl agentuře Reuters nejmenovaný činitel řecké vlády. Vládní mluvčí poté sdělil, že jednat se bude na technické úrovni, mimo jiné o úpravách, jimiž vládní plán nyní prochází v parlamentu.
Vláda Jorgose Papandrea poslala parlamentu pětiletý plán dalšího snižování výdajů, zvyšování daní a zrychlené privatizace, který v posledních týdnech odstartoval v zemi novou vlnu stávek a protestů. V úterý se ale čeká hlasování parlamentu o důvěře obměněné vládě, v níž Papandreu minulý týden vyměnil ministra financí a další členy.
"Hlavní odpovědnost je nyní na Řecku. Je možné mu dát víc peněz a času jen tehdy, když budeme mít jasno o udržitelnosti řeckého dluhu," dodal Reynders. "Čas běží, ale musíme vyčkat rozhodnutí řeckého parlamentu," podotkla rakouská ministryně financí Maria Fekterová.
Suma 12 miliard eur na půjčky Řecku je částí záchranného plánu, v jehož rámci MMF a eurozóna přislíbily výměnou za zásadní škrty a reformy Aténám 110 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč) pomoci. "Jsem si jistý, že Řecko bude schopno přijmout potřebná rozhodnutí, protože alternativa (bankrot) je pro Řecko mnohem horší," řekl eurokomisař Olli Rehn.
Ministři se na nočním jednání shodli, že potřebný nový záchranný balík pro Řecko by měl být financován jak ze státních, tak ze soukromých zdrojů. Podrobnosti o této zcela nové finanční strategii, jak to eurozóna v prohlášení označila, by měly být definovány počátkem července.
"Dohodli jsme se na dobrovolném zahrnutí soukromého sektoru, ač ještě před týdnem či dvěma byly na stole různé možnosti," řekl Juncker. Mělo by jít o to, že soukromí věřitelé ve chvíli, kdy řecké půjčky budou splatné, nahradí tyto půjčky dalšími ve stejné výši. Tento přístup zastávala třeba Francie, ale i Evropská centrální banka či Evropská komise. Aténám by se tak měly vyhnout tomu, že nebudou mít na splácení dluhů.
"Musíme o tom jednat nyní, a to se všemi dotčenými institucemi," řekl o zapojení soukromého sektoru německý ministr Wolfgang Schaüble. "Na jedné straně to musí být dobrovolné, protože jinak by to mělo své dopady, ale na straně druhé to musí vést k nějakému výsledku," řekl.
Eurozóna také Řecko vyzvala k jednotnému postupu, avšak tamní opozice zatím na nějakou celonárodní dohodu odmítla přistoupit a požaduje předčasné volby.