Hrubý domácí produkt se podle zpřesněných dat ve 2. čtvrtletí zvýšil pouze o 0,1 procenta. První odhad ČSÚ uváděl 0,2 procenta. Revize zároveň snížila meziroční tempo růstu ekonomiky z 2,4 na 2,2 procenta. Detailní data potvrdila, že ekonomika nyní táhne zahraniční obchod, zatímco domácí poptávka strádá a růst HDP zpomaluje.
Spotřeba domácností ve 2. čtvrtletí klesla o 0,2 procenta ve srovnání s předchozím kvartálem, resp. o 0,7 procenta meziročně. Data z národních účtů potvrzují evidenci z maloobchodu: klesá spotřeba zboží krátkodobé i dlouhodobé spotřeby. Příčiny jsou zřejmé Mzdy rostou příliš pomalu, reálně se ve 2. čtvrtletí zvýšily jen o 0,6 procenta, nezaměstnanost se po předchozí recesi snižuje jen velmi pomalu. Navíc klesá ochota používat spotřebitelské úvěry.
Šetří také vláda. Její spotřební výdaje klesly o 0,6 procenta mezikvartálně, resp. 1,4 procenta meziročně. V této oblasti se projevuje snaha vlády o snížení rozpočtového schodku. Ta vedla k tomu, že v polovině roku byly výdaje státního rozpočtu o 2,2 procenta nižší než loni. Protože se příznivě nevyvíjí daňové příjmy, je možné, že ve snaze dodržet schválený schodek vláda prohloubí úspory výdajů, což by se negativně promítlo v HDP i v druhé polovině roku.
Investice do fixního kapitálu stouply o 2,7 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím, meziročně se zvýšily o 3,6 procenta. Pozitivně se projevují především investice do strojního vybavení a nákupy automobilů. Naopak z propadu stavební výroby bylo zřejmé, že investice do nemovitostí budou klesat.
Nejsvětlejším bodem české ekonomiky zůstává zahraniční obchod. Vývoz meziročně vzrostl o 9,4 procenta, dovoz se zvýšil o 7,9 procenta. K meziročnímu růstu HDP zahraniční obchod přispěl 2,1 procentním bodem. Je tedy zřejmé, že nebýt zlepšení čistého exportu, česká ekonomika by téměř stagnovala. Výhodou České republiky je skutečnost, že geograficky i ekonomicky sousedí se zeměmi, jimž se na evropské poměry relativně daří. Jde o Německo, Rakousko a Slovensko.
Zpomalení růstu české ekonomiky vede k tomu, že se opět začíná rozevírat mezera mezi aktuální výkonností české ekonomiky a jejími potenciálními možnosti. Tento parametr je důležitý z pohledu měnové politiky, neboť čím více výrobních kapacit zůstává ladem, tím menší je tlak na růst cen, naopak ceny mohou spíše klesat. A přesně to se děje v české ekonomice. Jádrová inflace je u ž více než dva roky záporná. Za této situace není myslitelné, aby centrální banka zvyšovala úrokové sazby.
Výhled do druhé poloviny roku zatemňuje stále nevyřešená evropská dluhová krize. Z eurozóny již několik měsíců přichází převaha negativních ekonomických informací. Největším rizikem je ale další eskalace napětí na finančních trzích, možnost krachu záchranných opatření a destabilizace bankovního sektoru. V první polovině roku se HDP meziročně zvýšil o 2,5 procenta Prozatím počítáme s tím, že v druhé polovině zpomalí růst ekonomiky na 1,4 procenta. Za celý rok by se měl HDP zvýšit o 1,9 procenta.