Britský protikorupční zákon, který nabyl účinnosti letos 1. července 2011, přitahuje mediální a odbornou pozornost i v ČR. Diskutuje se o tom, zda by mohl mít dopad i na zdejší podnikatelské subjekty. Zákon upravuje různé trestné činy spojené s uplácením, včetně nového trestného činu, jehož se dopustí komerční organizace (obchodní společnost nebo sdružení), která uplácení nebrání. Uplácení je v zákoně definováno velmi široce a silnou reakci vyvolal fakt, že za úplatek bude možné považovat např. i klientské obědy či vánoční dárky.
V českých médiích se mluvilo také o teritoriálním dosahu zákona, bohužel ne vždy přesně. Spáchání trestného činu nebránění uplácení nezávisí na místě, kde ke skutku došlo. Dopustí se jej však pouze komerční organizace, která byla založena nebo provozuje podnikatelskou činnost či její část ve Spojeném království.
Ty uplácíš, já jsem trestán
Komerční organizace se dopustí trestného činu, pokud jakákoliv osoba s ní spjatá uplatí jinou osobu s úmyslem získat nebo udržet si obchodní příležitosti či výhody pro tuto komerční organizaci. Osobou spjatou je fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje příslušné komerční organizaci služby, včetně např. zmocněnců a dceřiných společností. Existuje vyvratitelná domněnka, že osobami spjatými jsou i zaměstnanci.
Komerční organizace se úplatkářství dopustí i tehdy, když o úplatku neví. Pokud ale prokáže, že zavedla adekvátní opatření, které mělo takovému jednání zabránit, trestní odpovědnosti se zbaví. I když v této souvislosti bylo vydáno úřední doporučení, co lze za „adekvátní opatření“ považovat, konečné rozhodnutí bude vždy záležet na příslušném soudu.
Britská spojka
Mají české společnosti, např. ty, které mají svou mateřskou společnost, pobočku či dceřinou společnost v Británii nebo akcie kotované na Londýnské burze, důvod k obavám? Stanoviska britských úřadů se v tomto různí. Podle Britského Ministerstva spravedlnosti nic takového „samo o sobě“ k aplikaci zákona na českou společnost nepovede. Předpokladem pro aplikaci britského zákona bude „prokazatelná obchodní činnost“ v Británii. Podle ředitele Úřadu pro odhalování závažné podvodné činnosti (SFO) bude naopak dostačující „jakákoliv ekonomická činnost související s Británií“, a to dokonce včetně kotace akcií na Londýnské burze.
Domnívám se však, že trestní stíhání bude vedeno, pouze pokud česká společnost bude mít dodavatele, klienty nebo provozovnu přímo v Británii. Nebo pokud bude britská „matka“ ovládat svou českou „dceru“ nebo jejím prostřednictvím podnikat, čímž ji učiní součástí svých obchodních činností v Británii. Nebo naopak, pokud česká společnost bude ovládat nebo podnikat skrze svou anglickou „dceru“. Že by soudu stačila sama o sobě kotace na Londýnské burze si však osobně nemyslím.
Větší stíhat, menší vychovávat
S obžalobou z trestného činu úplatkářství musí souhlasit ředitel žalobce (SFO nebo příslušného státního zastupitelství). Žalobce musí mít dostatek důkazů, na základě kterých bude existovat reálná šance k odsouzení. Poté se bude zkoumat, zda je trestní stíhání ve veřejném zájmu: mezi kritéria patří závažnost daného jednání a případná recidiva. Naopak menší závažnost, první provinění anebo přiznání jsou důvody proti trestnímu stíhání. Podle nedávného prohlášení ředitele SFO je záměrem úřadu větší společnosti stíhat a menší vychovávat.
Poctiví podnikatelé se již z principu korupce nedopouštějí a nebrání se implementaci jakýchkoli opatření pro zabránění úplatkářství. U ostatních pak zákon vyvolává obavy z vysokého trestu, což je samozřejmě správné. Nicméně, české subjekty bez podstatného, výše naznačeného napojení na Británii však zákonu nejspíše uniknou, nepokusí-li se podplatit někoho přímo tam.
Článek vyšel 29. 8. 2011 v příloze Právo & Justice Lidových novin.