Česká inflace vyskočila v březnu z únorových 1,4 % na 1,9 % – těsně pod inflační cíl České národní banky. Za celým pohybem vzhůru stojí výhradně zdražení pohonných hmot. Benzín zdražil meziměsíčně o více než 20 %, nafta o více než 40 %. Březnové číslo přesto mírně zaostalo za naším původním odhadem 2,1 %, a to především proto, že ceny potravin dále klesaly – meziročně o 1,1 %.
Ostatní složky se vyvíjejí víceméně v souladu s očekáváním. Vysoké inflační momentum si udržují služby spojené s bydlením (nájemné, imputované nájemné – momentum 6-9 %), zatímco řada dalších služeb přece jen svižné zdražování (typické pro poslední dva roky) trochu utlumila (momentum mezi 3-4 %). To je ale v tuto chvíli relativně bezpředmětné a centrální banka bude na prvním místě sledovat intenzitu energetického šoku přicházejícího z Blízkého východu a jeho přesun do ostatních složek spotřebitelského koše.
Na prvním místě půjde o to, zda výrazněji ve druhé polovině tohoto roku a na začátku roku příštího půjdou vzhůru i účty domácností za energie (jejich váha je celkově ve spotřebitelském koši o něco vyšší než u pohonných hmot – cca 6 % oproti cca 4 % u pohonných hmot). Zatím se zdá, že nárůst cen plynu i elektřiny tak výrazný být nemusí (stabilnější termínové kontrakty a nižší cena povolenek) – situace se při delším výpadku produkce LNG v Hormuzu ovšem může rychle měnit.
A na druhém místě půjde o sekundární dopady dražších energií do „těžkých vah“ spotřebitelského koše – zejména pak potravin, které mají na útratách domácností podíl přesahující 16 % a významně ovlivňují inflační očekávání. Po většinu letošního roku (včetně března) působily v potravinovém výrobním řetězci spíše deflační síly: nadprodukce v některých segmentech, zejména v mlékárenství a nižší ceny energií. Ceny potravin pravděpodobně nebudou na dražší energie a pohonné hmoty reagovat okamžitě. Zkušenosti z „ruské invaze“ ukazují na zpoždění v řádech tří až šesti měsíců. Navíc citlivost na pohonné hmoty (hlavní šok) bude asi nižší než na ceny plynu a elektřiny (primární šok let 2022 a 2023). I tak jsme již náš výhled na potravinovou inflaci zvýšili, a to zejména pro konec roku 2026 až léto 2027.
Nejistota ohledně inflačního výhledu každopádně zůstává extrémně vysoká. My v nejbližších měsících očekáváme relativně stabilní meziroční inflaci – narážet na sebe budou drahé pohonné hmoty a meziročně stále relativně levné potraviny. Na podzim a ke konci roku by se však s nástupem rychlejšího růstu cen potravin měla inflace tlačit viditelně nad 2,5 %. Za celý rok 2026 by pak inflace měla skončit v blízkosti 2 % a za rok 2027 v blízkosti 3 %. To vše za předpokladu, že ropa nevystoupá ještě výrazněji nad 110 USD za barel a od května začne energetický šok postupně odeznívat. Geopolitická realita nás nakonec samozřejmě může vyvést z omylu.
TRHY
Koruna
Česká koruna se bez větších potíží drží těsně nad hranicí 24,30 EUR/CZK. Slábnoucí dolar v důsledku rostoucích sázek na ukončení blízkovýchodního konfliktu se české měně zamlouvá, podobně jako ostatním regionálním měnám. Domácí makro data zůstávají i nadále ve stínu vývoje íránsko-amerického konfliktu, jak včera ukázal finální odhad březnové inflace (viz úvodník). Pozornost koruny tak bude nadále soustředěna na geopolitický vývoj – další zklidnění situace by dle našeho názoru mohlo tuzemskou měnu posunout k silnějším úrovním.
Eurodolar
Na trzích rostou po výrocích Donalda Trumpa o možném obnovení jednání s Íránem sázky na možné ukončení konfliktu. Dolar v důsledku toho zaznamenal sedmý den v řadě pokles, který ho dostal do blízkosti 1,18 EUR/USD. Nejbližší dny ukážou, zda se nejedná jen o plané naděje – optimismus trhů ať už na ropě, akciích nebo právě eurodolaru nám v tuto chvíli přijde možná trochu přehnaný vzhledem ke zkušenostem se sebevědomými výroky Donalda Trumpa z minulosti.