Konference OSN o změnách klimatu v jihoafrickém Durbanu dnes nad ránem dosáhla průlomu. Delegáti z více než 190 zemí se dohodli, že začnou pracovat na nové smlouvě o kontrole emisí skleníkových plynů. Dohoda, která ovlivní boj proti klimatickým změnám v příštích desetiletích, by měla začít platit nejpozději v roce 2020. Evropská unie by se měla k jednání o striktnějších cílech pro snižování emisí vrátit na začátku příštího roku.
Nová klimatická smlouva, o které začnou státy vyjednávat, postaví všechny země pod stejný právní rámec k prosazování emisních závazků, tedy včetně velkých znečišťovatelů, jako jsou USA a Čína. V současné době platí takzvaný Kjótský protokol, ve kterém se některé průmyslové státy zavázaly snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Tímto dokumentem ale nejsou dosud vázány právě Čína a USA.
Platnost Kjótského protokolu, která byla stanovena do roku 2012, se podle dosaženého kompromisu prodlouží o pět let. Delegáti se také dohodli na vytvoření institucí, které budou vybírat, spravovat a rozdělovat desítky miliard dolarů ročně. Peníze budou určeny pro chudé země, aby se vyrovnaly se změnami klimatu a aby připravily své ekonomiky na snížení emisí. Takzvaný Zelený klimatický fond by měl spravovat až 100 miliard dolarů, nicméně není jasné, odkud peníze do fondu potečou. Návrh z minulého týdne, podle něhož měly peníze plynout z poplatků za emise produkované mezinárodní dopravou, ve finálním znění textu neuspěl. Nově bude rovněž připravován tržní mechanismus, který pomůže rozvíjejícím se ekonomikám snižovat emise při co nejnižších nákladech. EU požaduje, aby jakákoli podoba tohoto mechanismu byla zakotvena v mezinárodním právu.
Dohody bylo docíleno až po 13 dnech hektických vyjednávání, která měla podle původního plánu skončit již v pátek. Ochránci životního prostředí ale tvrdí, že vládní představitelé se zbytečně zdržovali jednotlivými slovy současné dohody, ale nezasadili se o snížení emisí, které by výrazněji zasáhlo proti globálnímu oteplování. "Summit otevřel cestu k široké dohodě umožňující přijmout každé zemi svůj právně závazný díl zodpovědnosti za změnu klimatu, v mnoha ohledech však zůstal stát na prahu skutečně ambiciózních opatření," uvedl zástupce českých nevládních organizací na jednání Jan Doležal, který rovněž ocenil soudržnost evropských států při vyjednávání i přesto, že sama EU plně nevyužívá svých možností v boji se změnou klimatu.
Kritici tvrdí, že dosažená dohoda má jen velmi vágní znění. Nebyl totiž stanoven konkrétní nástroj ke snižování skleníkových plynů. Dojednána byla pouze shoda na "zvýšení snahy" o jejich redukci. Nepodařilo se zároveň prodloužit závazky ke snižování emisí z Kodaně a Cancúnu, kde byly přijaty pokyny ke zvýšení transparentnosti plnění závazků a bylo konstatováno, že současná pravidla nepostačí k udržení oteplování pod dva stupně Celsia.
Plán snižování emisí vedla Evropská unie, která tvrdě usilovala o to, aby všechny země přijaly emisní závazky. Indie s plánem nesouhlasila a požadovala méně přísná omezení. Svůj postoj vysvětlovala tím, že EU podkopává dosavadní dvacet let starý princip, podle kterého mají rozvojové země menší odpovědnost než vyspělé státy, které znečisťují svou průmyslovou činností ovzduší přes 200 let.
Evropská unie se již v rámci svého interního plánu zavázala snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o pětinu, nyní uvedla, že by svůj cíl mohla posunout až na 30 procent, pokud ji budou ostatní země následovat. Konkrétní cíle pro „nové Kjóto“ by měly být oznámeny do prvního května 2012.
Všechny státy budou příštích 12 měsíců pracovat na přípravě rámce pro nová globální pravidla a doporučení budou představena koncem roku 2012 na summitu v Kataru.
Přehled hlavních dohodnutých bodů:
PRODLOUŽENÍ KJÓTSKÉHO PROTOKOLU: Dnešní dohoda prodlužuje platnost Kjótského protokolu, jehož první fáze snížení emisí se uskutečňuje od roku 2008 do konce roku 2012. Druhé závazné období bude od ledna 2013 do konce roku 2017.
PRÁVNÍ FORMA: Delegáti se dohodli na začátku rozhovorů o nové právně závazné smlouvě, která by měla být připravena do roku 2015 a měla by vstoupit v platnost do roku 2020. Konkrétnější podoba tohoto dokumentu bude teprve vznikat.
Proces jejího vzniku by měl "zvýšit ambice" v úsilí o redukci emisí skleníkových plynů. Delegáti se dohodli na pracovním plánu, který odstranil disproporci mezi současnými závazky zemí na snížení emisí do roku 2010 a cílem udržet proces globálního oteplování pod hodnotou dvou stupňů Celsia.
TRANSPARENTNOST: Durbanský balíček obsahuje nová opatření k většímu zprůhlednění akcí, které podnikají rozvojové i vyspělé země ke snížení svých emisí. To je klíčový požadavek pro budování důvěry mezi zúčastněnými stranami.
FINANCE: Rozhovory v Durbanu představují pokrok ve vytvoření Zeleného klimatického fondu, z kterého by mělo být do roku 2020 poskytnuto až 100 miliard dolarů chudším státům. Zatím ale není příliš jasno kolem zdrojů financí fondu. Návrh z minulého týdne, podle něhož měly peníze plynout z poplatků za emise produkované mezinárodní dopravou, ve finálním znění textu neuspěl.
NOVÉ TRŽNÍ MECHANISMY: Byla odsouhlasena definice nových tržních mechanismů v rámci nástupnické smlouvy Kjótského protokolu s tím, že pravidla pro tyto mechanismy by měla být vypracována do příštího roku. Tyto mechanismy by měly pomoci rozvíjejícím se ekonomikám snižovat emise při co nejnižších nákladech. EU požaduje, aby jakákoli podoba těchto mechanismů byla zakotvena v mezinárodním právu. Nyní se bude pracovat na jejich systému s cílem předložit doporučení na summitu v Kataru koncem roku 2012.
ZACHYTÁVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ EMISÍ: Kjótský projekt odměňuje vlády či společnosti, které investují do projektů čisté energie v rozvojových zemích, takzvanými emisními povolenkami, s nimiž mohu obchodovat a prodávat je se ziskem.
Nová pravidla nutí developery těchto projektů odevzdat pět procent z hodnoty emisních povolenek do rezervy, která by jim byla vyplacena až poté, co by bylo prokázáno, že ani po 20 letech neuniká z podzemních skladišť žádný oxid uhličitý.
SNÍŽENÍ EMISÍ Z ODLESŇOVÁNÍ A ZNEHODNOCOVÁNÍ LESŮ: Delegáti souhlasili se zvážením soukromého financování a tržních mechanismů jako možností financování programu redukce emisí z odlesňování a znehodnocování lesů. To by uvolnilo cestu miliardám dolarů soukromých investorů do této sféry. Detaily tohoto plánu budou projednávány během příštího roku.
(Zdroj: čtk, Bloomberg)