Kypr zjistil u svého jižního pobřeží zásoby zemního plynu v objemu 142 až 226 miliard metrů krychlových, což by zemi zajistilo soběstačnost v této surovině při dnešní spotřebě až na více než dvě století. Oznámil to dnes kyperský prezident Demitris Christofias. Kyperské ložisko je součástí Levantské pánve, kde se zatím odhadují zásoby plynu na nejméně čtyřnásobek jihokyperského ložiska, sdělila americká firma , která v oblasti podniká průzkum.
"Objem zemního plynu v naší výhradní ekonomické zóně otevírá Kypru a jeho lidu velké možnosti a my je využijeme prozíravě a společně ve službě veřejného zájmu," řekl prezident. Dodal, že o kyperská naleziště plynu má zájem řada zahraničních investorů.
Šéf Charles Davidson označil výsledek průzkumu v oblasti o rozloze přes 100 kilometrů čtverečních za "významný". "Je to pro nás a naše partnery pátý objev ložiska zemního plynu v celé Levantské pánvi a celkové hrubé zdroje těchto pěti nálezů se nyní odhadují na více než 33 bilionu krychlových stop (téměř bilion krychlových metrů)," řekl Davidson.
Kypr nyní v produkci elektřiny závisí po havárii velké elektrárny takřka výlučně na dovážených ropných palivech. Země spotřebovává asi miliardu krychlových metrů plynu ročně.
Traumatický rok tak končí pro Kypr optimisticky. Ostrovní stát se kvůli řecké dluhové krizi a zničení své hlavní elektrárny dostal do finančních potíží a po sérii degradací ratingů ztratil přístup na mezinárodní kapitálové trhy. Přístup k nalezištím ropy a plynu Kypru ztěžuje Turecko, které má ve ve vodách kolem Kypru vlastní plány.
Kyperská republika podepsala s Izraelem dohodu vymezující výhradní ekonomické zóny mezi oběma zeměmi, aby mohly pokračovat společně ve výzkumu podmořských ložisek v tomto regionu. Proti tomu se ale ostře staví nepřátelsky naladěné Turecko, které oznámilo plány na vlastní průzkum ropy a plynu ve Středozemním moři.
Turecko v září vyzvalo Kypr,aby ukončilo spolupráci s , a poslalo do zkoumané oblasti svou průzkumnou loď jištěnou válečnými plavidly. Ankara nechce, aby Kyperská republika zahájila výzkum a těžbu ropy v moři, protože kyperští Řekové, kteří kontrolují jih Kypru, nemohou podle ní těžit přírodní zdroje, jež patří celému ostrovu.
"Apelujeme na Turecko, aby prokázalo duch míru a smíření a nepodnikalo žádné riskantní akty a provokace," řekl kyperský prezident Christofias na adresu Ankary. Kypr je od roku 1974 rozdělen na jižní Kyperskou republiku, která je v Evropské unii, a později vzniklou Severokyperskou republiku, kterou nikdo kromě Ankary neuznává.