Pro současnou debatu o vládním dluhu v eurozóně se stává stále klíčovější otázka efektivity vlády. Zejména na jihu Evropy je třeba vedle úsporných opatření tuto efektivitu zvýšit. Analýza Global Competitiveness Report 2011/12 obsahuje žebříček vlád podle jejich výkonnosti. Základ hodnocení tvoří mimo jiné míra plýtvání ve vládních výdajích, tíha vládní regulace, transparentnost a kvalita právního rámce. Korelační analýza mezi indikátorem efektivity vlády (osa x) a dluhem v poměru k HDP (osa y) ukazuje následující obrázek:
U zemí, jejichž efektivita vládnutí se považuje za nízkou, nalezneme obvykle vyšší zadlužení než u těch, které mají vlády efektivnější. V Itálii, Řecku a Portugalsku tak situace nevypadá dobře, naopak Finsko, Nizozemí a Německo mají dobré skóre.
Strukturálně dobře nastavené vlády se nacházejí v lepší pozici pro dosažení udržitelné fiskální rovnováhy. Méně kvalitní vlády mají naopak problém s implementací nutných reforem. V jejich případě dluh roste kvůli neefektivním postupům, vyšším výdajům odrážejícím překrývající se administrativu a nedostatečné vnitřní i vnější komunikaci. Situaci ještě zhoršuje, pokud lidské a administrativní zdroje nejsou správně využívány.
(Zdroj: Deutsche Bank)