Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Víkend oživil inflačně defaultová strašidla

Víkend oživil inflačně defaultová strašidla

7.5.2012 17:55

Evropský víkend opět výrazně rozšíří spektrum relevantních úvah o tom, co se může v kratším i delším období na globálním ekonomickém poli stát. Podívejme se na dva hlavní strašáky spojené s vysokým dluhem. První z následujících grafů (od S&P) je můj oblíbenec. Jde o (v roce 2006!) projektovaný vývoj ratingu vládních dluhopisů ve světě. Sdělení je jasné – ještě před krizí bylo poměrně jasné, že pokud nebudou přijaty významné reformy, pošle zejména demografický vývoj objem a kvalitu vládních dluhopisů ve světě do kategorie junk.

Druhý graf z dílny Reinhart – Rogoff pak ukazuje, co se obvykle děje v době, kdy ve světě roste objem dluhu (modře podíl světového dluhu na HDP). Nejpopulárnější řešení, tedy defaulty a restrukturalizace, je vyznačeno žlutě (podíl zemí v defaultu). Druhé populární řešení – vyšší inflace, je vyznačeno fialově (podíl zemí s inflací nad 20 %).

strašidla1

Co se týče inflace: Světová monetární báze po krizi prudce narostla a tato báze má teoretický potenciál zvýšit i širší objem peněz v ekonomice a následně inflaci. To spolu s obecným povědomím o tom, že vysoké dluhy a uvolněná monetární politika historicky ústily ve vysokou inflaci, budí obavy. Na druhou stranu je dobré být si vědom toho, že růst báze byl reakcí na prudce se zhoršující podmínky v USA a v Evropě. Jinak řečeno, mezi vládami a centrálními bankami rozvinutých ekonomik není žádný komplot, který by vedl k tomu, že by centrální banky záměrně pomáhaly vládám zvýšit inflaci a ulehčit jim tak jejich dluhovou službu.

Záměrně vyvolané inflační řešení tu ale stále teoreticky je: Inflace by se musela stát jednoznačně menším zlem, takže by i konzervativní centrální bankéři posunuli své priority směrem k ní. Takový posun priorit se konec konců během posledních let a měsíců již několikrát stal. Uvedený posun k preferované inflaci by ale asi vyžadoval mnohem vyšší bolest, než jakou si USA a zejména Evropa prochází dnes. Nebo je tu druhá možnost – centrální banky kvůli nedostatku umu a zkušeností nebudou utahovat včas a dostatečně razantně.

Každopádně je ale automatické panické varování před inflační vlnou chybou jak z hlediska teorie, tak z hlediska praxe (zajímalo by mě, kdo z těch soustavně varujících podle svých slov také vsadil na trhu). Ukazuje to například následující obrázek (světová inflace fialově, rozvinuté ekonomiky přerušovaně, rozvíjející se šedě), více jsem se tomu věnoval například v „Hypersupermegainflace“.

strašidla2

Zatímco vysokou inflaci vidím, co se týče „dluhového řešení“, stále jako nepravděpodobnou, situace je jiná, co se týče v druhém grafu vyznačeného „žlutého řešení“. Nejedna ekonomická těžká váha (např. Wyplosz, či Roubini) tvrdí, že bez výrazné a široké restrukturalizace v Evropě nepřijde kýžený posun k lepším zítřkům, a jejich argumentace logiku samozřejmě nepostrádá. V Japonsku se možná čeká jen na to, až stárnoucí populace přestane živit vládní finance svými úsporami (konec tohoto desetiletí?). V USA je to složitější, detailněji jsem se o tom rozepisoval například v „To víš, že se to může stát, že i ty se začneš kácet“.

Pokud shrneme dnešní úvahu a její prostřední graf, tak říká, že dluh je po letech opět mimořádně vysoko, inflačně defaultová strašidla ale stále neřádí. Jsou tak dvě možnosti – buď jsme našli nové řešení, nebo si jen dávají na čas (alespoň jedno z nich). Ona nová řešení mohou být v principu dvě – úsporná opatření (prošetřit se k nižšímu dluhu a nakonec i vyššímu růstu), či naopak stimulace (prostimulování se k nižšímu dluhu a růstu). První cesta dostává výrazné trhliny – často „řeší“ důsledky a ne příčiny a je postavena na dnes již poměrně profláknuté pohádce o důvěře. Druhá je velkým, velkým otazníkem, u mnoha zemí je navíc v praxi ani počátečním pokusem nerealizovatelná. Takže si strašidla jen dávají na čas?

Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data