Aktualizováno Míra inflace v Číně v dubnu činila 3,4 procenta, a snížila se tak z březnových 3,6 procenta. Cenová hladina klesla, ačkoliv ceny potravin zůstaly vysoko a rostou tempem sedmi procent ročně. Dubnové zmírnění celkového růstu cen bylo zcela v souladu s očekáváním analytiků oslovených v průzkumu agentury Bloomberg. Dnešní data však ukázala místo očekávaného zrychlení tempa růstu průmyslové výroby jeho citelné zpomalení. Horší byly také maloobchodní tržby, což rozvířilo debaty o možnosti, že by Peaking mohl opět povolit kohouty fiskální i monetární politiky.
Čínská míra inflace byla v dubnu již třetím měsícem pod 4% cílem vlády. Ceny potravin zvolnily růst na rovných sedm procent z předchozích 7,5 procenta. To je mnohem méně než loni, kdy růst cen potravin vysoko přesahoval deset procent a v létě se dokonce pohyboval kolem 14 procent. V dubnu výrazně zlevnilo vepřové maso, což je komodita, která do cen potravin promlouvá velmi výrazně.
Výraznější pokles navíc v dubnu zaznamenaly i ceny průmyslových výrobců, které klesly o 0,7 procenta po březnovém snížení o 0,3 procenta, ačkoliv konsensuální laťka byla podle agentury Bloomberg nastavena pouze na mínus 0,5 procenta.
Zklamáním pro ekonomy i trhy, které se již delší dobu bojí zpomalení čínské ekonomiky platící za jeden z hlavních motorů globálního růstu, bylo především zpomalení růstu průmyslu z březnových necelých 12 procent na 9,3 procenta. Tento největší pokles akcelerace čínského průmyslu za dva roky totiž přišel ve chvíli, kdy analytici očekávali další zrychlení růstu na 12,2 procenta.
Horší vyznění však přinesl i výsledek maloobchodních tržeb za duben. Ty zpomalily meziroční růst na 14,1 procenta z březnových 15,2 procenta, přičemž očekávání trhu počítala s minimálním oslabením růstu na 15,1 procenta.
Reakce ekonomů na nové informace z čínské ekonomiky hovoří jasně – je třeba čekat další stimulaci ekonomiky shora. „Tato sada dat zcela zřejmě přinutí čínskou vládu, aby přiložila ruku k dílu a uvolňovala (svou politiku), uvedl Yao Wei, ekonom , který se specializuje na Čínu. Jako první očekává, že čínská centrální banka „každou minutou“ sníží povinné minimální rezervy pro banky a „další uvolnění hospodářské politiky je také velmi pravděpodobné“.
Čínský premiér Wen Ťia-pao podle posledních dat v rámci boje o stlačení růstu hladiny spotřebitelských cen a cen realit zřejmě obětoval část ekonomického růstu země. Možné potíže čínské ekonomiky do určité míry naznačila už čtvrteční zpráva o zahraniční bilanci země. Ukázalo se totiž, že výrazně zpomalil růst dovozu i vývozu. To svědčí nejen o potížích v zahraničí, ale také o slabší poptávce na čínském trhu.
Japonská centrální banka proto přislíbila, že v případě, že by se sentiment na celosvětových trzích opět zhoršil vlivem vývoje v Evropě, bude připravena poskytnout ekonomice další likviditu. K poslednímu uvolnění měnové politiky centrální banka Číny přistoupila formou snížení povinných minimálních rezerv pro banky v únoru letošního roku.
(Zdroj: Bloomberg, China Times, ČTK, AP)