včera spustil druhou větev podmořského plynovodu Nord Stream, který přes dno Baltského moře spojuje Rusko s Německem. Kapacita plynovodu tím byla na výšena na 55 mld. m3 suroviny ročně. Ačkoliv zatím není plně využívána ani první větev, která je v provozu od loňského listopadu, usiluje plynárenský gigant o brzké přidání třetí a čtvrté trubky, a to navzdory deklaraci vrcholných německých představitelů, podle nichž si Německo nepřeje zvyšovat závislost na zemním plynu.
Slavnostní ceremonie u příležitosti náběhu plynovodu na plnou potenciální kapacitu se včera krom vrcholového managementu Gazpromu účastnili i další partneři z konsorcia Nord Stream AG: šéf německého těžaře Wintershall Rainer Seele, generální ředitel francouzské utility GDF Suez Jean-Francois Cirelli, prezident nizozemského plynárenského koncernu Gasunie Paul van Gelder a představitelé ruské vlády. Nechyběl ani předseda představenstva Nord Stream AG Gerhard Schröder.
Šéf Gazpromu Alexandr Miller při spouštění druhé větve plynovodu prohlásil, že hlavní dík za realizaci projektu patří ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten se, ještě ve funkci premiéra, aktivně účastnil všech klíčových rozhovorů a s evropskými partnery osobně dojednával i záležitosti obchodní povahy. Prezident, který v neděli oslavil šedesáté narozeniny, přes videozáznam divákům ceremonie slíbil, že bude dál projektu věnovat pozornost. Akcionáře také ujistil, že plyn z Nord Streamu bude dodáván „stabilně a nepřerušovaně“.
Hlavním akcionářem Nord Streamu je s 51 % , německým energetikám Wintershall a (18,25 EUR, -0,73%) patří po 15,5 %, GDF Suez a Gasunie drží po 9 %. Náklady na položení plynovodu se vyšplhaly na 7,4 mld. EUR.
Miller dále oznámil, že akcionáři Nord Streamu se shodli na tom, že by bylo ekonomicky výhodné a technicky proveditelné přidat ke stávajícím dvěma větvím ještě třetí a čtvrtou. Jedna z nich by přitom mohla ústit ve Velké Británii. Koncern prý už pro tyto plány shání úvěry u evropských bank. Nové větve ale bude realizovat jiné konsorcium, jehož přesné složení zatím není známo. Zájem o rozšíření a prodloužení plynovodu v létě projevil britský těžařský koncern (437,5 GBp, 0,11%), avšak ten se musí nejdřív vypořádat se svými partnery ze společného ruského podniku TNK-BP, s nimiž má podle akcionářské smlouvy projednávat všechny projekty v Rusku.
Proti posilování německé závislosti na ruském plynu se loni postavila kancléřka Angela Merkelová, když v rozhovoru pro deník Rossijskaja Gazeta komentovala průběh jednání s tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Ten prý na červnové bilaterální rozhovory do Hanoveru přijel s dojmem, že po jaderné havárii ve Fukušimě a německém odklonu od jádra bude Berlín automaticky chtít dovážet víc plynu z východu. Merkelová však prohlásila, že výpadek jaderných elektráren bude Německo nahrazovat obnovitelnými zdroji. Plyn, jelikož patří mezi fosilní paliva, by měl být „krok za krokem nahrazován,“ uvedla v rozhovoru kancléřka.
První větev Nord Streamu zatím příliš vytížená není. Při maximální kapacitě 27,5 mld. m3 plynu za rok bylo během 10 měsíců fungování potrubí transportováno 8,7 mld. m3 plynu. Částečně za to může špatný stav průmyslové výroby v Evropě, která v porovnání s minulým rokem stále klesá. Zatímco loni do Evropy dodal 150 mld. m3 plynu, letos při zachování stávajícího tempa spotřeby dodávky klesnou na 137 mld. m3, což bude znamenat téměř 9% propad. V případě maximálního rozšíření Nord Streamu by tak čtyři větve plynovodu byly schopny přepravit 80 % veškerého ruského exportu do Evropy. K tomu je třeba připočíst kapacity běloruských plynovodů (loni přes zemi Rusko přepravilo 44 mld. m3 plynu) a ukrajinských sítí (ty se snaží obejít právě přes Nord Stream, tranzit letos zatím klesl o 22 %). Navíc se chystá stavba plynovodu South Stream vedoucího po dně Černého moře, jehož kapacita má převyšovat 60 mld. m3 plynu ročně.
(Zdroj: Kommersant, Vedomosti, Eurasia Daily Monitor)