Akcie evropských společností, jejichž podnikání je do značné míry závislé na poptávce z evropských periferních ekonomik, rostou nejvýrazněji za posledních pět let. Valuace těchto titulů se nachází pod historickými průměry, což nenechává kupce chladnými, a apetit jim navíc dodává uvolněná měnová politika tlumící obavy z rozpadu eurozóny, varují analytici . Tituly firem primárně exportujících do regionu PIGS radí shortovat.
Evropské firmy, které generují většinu tržeb na trzích ve Španělsku, Itálii, Řecku a Portugalsku, na burzách za poslední téměř čtyři měsíce posílily zhruba o 20 procent poté, co prezident ECB Mario Draghi přislíbil plnou podporu euru. Akcie těch samých společností přitom v období od listopadu 2010 do července 2012 propadly podle dat Bloomberg o 44 procent. Poslední měsíce přinesly nepoměrný vývoj na trhu, když akcie exportérů do Spojených států, Číny a evropských nejsilnějších ekonomik v průměru rostly o 5,3 procenta, vyplývá z indexů sestavovaných .
Rally na firmách závislých na poptávce z PIGS ale postrádá reálný fundament, varují analytici banky. Španělská nezaměstnanost dosáhla rekordních 25 procent, rozpočtové škrty v Itálii ženou tamní ekonomiku k nejhlubšímu propadu za tři roky a Řecko stále bojuje s dluhovou krizí a o peníze zahraničních věřitelů. „Žádné skutečné známky zlepšení nejsou. Politická opatření a zásahy centrálních bank jsou pro akcie podporou. Těm se nadměrně dobře daří, ačkoli ekonomiky zůstávají slabé, a takové proto pravděpodobně zůstanou i zisky na nich stojících firem,“ uvedla analytička GS Sharon Bell.
Panevropský index Stoxx Europe 600 ztratil jen za minulý týden 1,7 procenta, čímž předvedl největší týdenní pokles za měsíc, po snížení výhledu ekonomického růstu eurozóny Evropskou komisí a s pozorností trhů soustředěnou na debatu o americkém rozpočtu předcházející obhájení prezidentského křesla Barackem Obamou. Od začátku roku přitom index vzrostl o 11 procent, na čemž má největší zásluhu zřejmě v září vyslovený plán ECB nákupu dluhopisů zemí, které se rozhodnou požádat o zahraniční pomoc. O uvolnění další částky, 31,5 miliardy eur, nyní bojuje Řecko, jehož parlament sice o víkendu schválil úsporný rozpočet na příští rok spojený s dalšími škrty a růstem daní, podle zdrojů z EU však k rozhodnutí o uvolnění peněz nedojde ještě dnes, jak bylo plánováno.
Evropské akcie stojí v čele růstu, po výrazném poklesu v loňském roce, od konce července. Index GS firem závislých na prodejích v periferních ekonomikách rostl mezi 20. červencem a 2. listopadem nejsilněji od roku 2007, v porovnání s indexem firem exportujících do USA (+4,4 %), severní Evropy (+4,6 %) nebo Číny (+7 %). „Může jít o technické odražení ode dna, ale reálně těmto zemím (PIGS) chybí konkurenceschopnost. Jdou sice správným směrem, cesta je ale dlouhá,“ domnívá se Matthieu Giuliani z Banque Palatine, který podle svých slov nenakupuje španělské ani italské akcie.
Analytici spatřují v růstu akcií odkázaných na periferii potenciál k prodeji nakrátko (tj. k prodeji vypůjčeného titulu v očekávání, že ho později budou moci koupit levněji) a tuto strategii údajně radí svým klientům již od roku 2010. Short obchody na evropském trhu však výrazně poklesly také vlivem zásahu regulátorů. Například počet na trhu vypůjčených akcií (indikace short obchodů) v rámci španělského indexu IBEX 35 k 7. listopadu klesl na 680 milionů, tj. o 41 procent vůči letošnímu červenci, vyplývá z dat SunGard Data Systems. Po prodlužovaném zákazu short sellingu v jednotlivých evropských zemích ve snaze zabránit kolísání finančních titulů, přijala Evropská unie letos v březnu nařízení regulující prodej nakrátko, které nabylo účinnosti 1. listopadu. Nařízení nereguluje short selling jen u akcií finančních institucí, jak bylo zamýšleno v počátcích jeho přípravy, ale plošně u všech „evropských akcií“ – více ZDE.
Na rozdíl od investorů na akciovém trhu, evropské fondy peněžního trhu zvýšenou důvěru v akcie evropských firem neprokazují. Jak upozorňuje ústav Fitch Ratings, peněžní fondy v regionu během posledních dvou let přesunuly téměř pětinu objemu svých portfolií, tedy aktiva za zhruba 100 mld. EUR, z periferie Evropy, Velké Británie a USA na jádrové evropské trhy a do severských zemí, v menším měřítku pak do Asie a na Blízký východ. Fondy přitom zachovávají vysokou míru expozice vůči Evropě, kam směřují v průměru tři čtvrtiny svého portfolia. Z fondů sledovaných agenturou Fitch přitom ke konci září pouze 12 procent z nich investovalo na Blízkém východě a čtvrtina na asijských trzích vyjma Japonska.
(Zdroj: Bloomberg, Fitch)