Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Evropský břidlicový ráj může být na Sahaře

Evropský břidlicový ráj může být na Sahaře

26.11.2012 12:08
Autor: Václav Trejbal, Patria Online

Těžba zemního plynu či ropy z břidlicových ložisek, která vyvolala revoluci v americké energetice, zatím v Evropě příliš nadějný pokrok nezaznamenala, zejména vinou obav z narušení životního prostředí či neúspěšných testovacích vrtů. Horninové formace v Evropě nemají stejnou geologickou strukturu jako v obrovských amerických pánvích, což některé americké těžaře přimělo kontinent opustit. Spravit chuť by si ale mohli hned o kus dál – v africké Sahaře.

V čele snah o přilákání investorů s pomocí daňových úlev kráčí Alžírsko. Země má pro exportně zaměřený břidlicový boom ideální předpoklady. Jednak platí v regionu za politicky nejstabilnější, a navíc ji jako největšího afrického konvenčního těžaře plynu s Evropou spojuje několik podmořských plynovodů do Itálie a Španělska, takže odpadají náklady na budování rozsáhlé tranzitní infrastruktury.

Alžírská vláda nyní o průzkumu a těžbě na potenciálních ložiscích vyjednává s americkým těžařem Exxon Mobil. Licence na provádění testovacích vrtů už získaly evropské koncerny ENI, Royal Dutch Shell a kanadský těžař Talisman Energy. Parlament by do několika týdnů měl schválit zmírněný daňový režim pro těžbu na nekonvenčních ložiscích. Podobně se snaží investory přilákat také Čína.

Podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) se v Alžírsku skrývá 6,5 bilionů kubických metrů vytěžitelného břidlicového zemního plynu, což by Evropské unii při současné spotřebě vystačilo na deset let. Podle aktuálních spotových cen na britském trhu mají alžírské zásoby hodnotu 2,6 bilionů USD. Vyšší alžírská produkce by mohla zmírnit závislost Evropy na ruském plynu, za nějž si monopolní vývozce Gazprom účtuje až dvakrát víc než dodavatelé zkapalněného plynu v britských a nizozemských terminálech, a dokonce třikrát víc než producenti ve Spojených státech.

Ve Francii, která má podle odhadů jedny z největších zásob břidlicového plynu na kontinentě, platí moratorium na průzkum břidlicových formací. Kontroverze vyvolává hlavně proces frakování, tedy hydraulického štěpení horniny. Tuny chemicky obohacené vody se při něm pod tlakem vhánějí do podzemních vrtů, ve kterých naruší strukturu břidlice či jiné horniny a uvolní „lapený“ plyn. Podle kritiků by látky jako benzen, olovo nebo toluen, mohly kontaminovat podzemní vody. Těžaři poukazují na to, že ložiska plynu se nacházejí v hloubkách okolo 1,5 km, zatímco zásoby pitné vody leží maximálně 500 metrů pod zemí. Právě kvůli obavám z kontaminace vody bylo frakování zakázáno ve Francii i Bulharsku. Stejně se zachovala Velká Británie, kde vědci vyšetřují možné spojení mezi těžbou a otřesy půdy.

Zcela jiný přístup zvolilo Polsko, které si od rozvoje nového zdroje plynu slibuje snížení závislosti na plynu z Ruska. Dvě třetiny polské roční spotřeby (kolem 14 mld. m3 plynu) připadají na dovoz od Gazpromu. Varšava se břidlicového plynu nevzdává ani poté, co zpráva státních geologů letos ukázala, že využitelné rezervy jsou zřejmě proti původním odhadům mnohem nižší a dosahují maximálně 768 miliard metrů krychlových. V červnu ukončil průzkum těžby plynu z břidlic Exxon Mobil, který po dvou průzkumných vrtech na východě země usoudil, že naleziště nemají dostatek plynu pro komerční využití.

Vláda břidlicím přikládá absolutní politickou prioritu a při rozvoji sektoru počítá s účastí státu i soukromého sektoru. Konsorcium polských státem kontrolovaných společností KGHM, PGNiG , PGE a dalších by do roku 2020 do ložisek mělo investovat 50 mld. PLN, čili kolem 300 mld. . Varšava zatím udělila 112 licencí pro průzkum. Země očekává, že by se s těžbou mohlo začít na přelomu let 2014 a 2015.

Výhodou Alžírska je, že v opuštěných pouštních oblastech jsou rizika pro obyvatelstvo mnohem nižší. Prezident Abdelaziz Bouteflika hodlá dovážet frakovací technologie, a zvýšit tak exportní potenciál a zároveň uspokojit rychle rostoucí domácí poptávku po energetických surovinách. Italská ENI už provedla prvních několik průzkumných vrtů.

Podle odhadů energetických expertů by Alžírsko mohlo díky břidlicím do deseti let zdvojnásobit produkci zemního plynu na 160 mld. m3 ročně. Zatím je ale třeba dokázat, že surovinu lze z hornin dostat za výhodných podmínek a že těžba bude profitabilní. K tomu bude podle alžírského státního těžaře Sonatrach třeba vyhloubit přes 400 testovacích vrtů. Sonatrach hodlá během pěti let do průzkumu vložit miliardy dolarů. S komerční těžbou se nepočítá dřív než v roce 2020.

(Zdroje: Bloomberg, AFP, Warsaw Business Journal, Reuters)


Váš názor
  •  
    26.11.2012 15:59

    SPOCITEJTE JIM TO AT VEDEJ NA CEM JSOU... 2020 zaciname ..tak pohnete
    OPTIMISTA
  •  
    26.11.2012 12:19

    tak tohle vidim jasně...frakovací vodu vezmou z podzemních mělčích zásob a vytěžená odpadní sračka de zpátky do písku. Bubákům bude uplně putna, kam tem drek vylejou, hlavně že příde dolárek. Pokrytecká Evropa nad tim zavře voči, protože je to přece "daleko". Je mi z toho na blití, velebnosti. jen mi u toho neni jasný, kde vezmou energii pro pohon čerpadel a celý technologie - budou tam tahat dráty??? Nebo si přivezou kontejnery nafty, kterou spálej, aby mohli vytěžit plyn???? Neni to celý na hlavu??? Celej proces frakování je energeticky náročnej, komu se to vyplatí??? Nebo je to ten předpovězenej konec světa??
    marrtt
    •  
      26.11.2012 14:39

      Hmm, já jsem slyšel, že na Sahaře svítí sluníčko !? A to umí vyrobit elektřinu !? A ta umí roztočit ty čerpadla!? Ale možná, že mám blbý informace...
      many
      •  
        27.11.2012 8:20

        Já zase slyšel, že jsou motory už i na (zemní) plyn. Dokonce už i v ČR jezdí pár vozidel na tuto surovinu. Nevím, jestli je potřeba vytěžený plyn nějak upravovat nebo ne. Nicméně jaký je problém dovést pár cisteren s naftou/benzinem, díky kterým proces rozjedu a potom je přepnu (nebo zapojíme jiné motory) na plyn?? Následně část produkce plynu použiju na pohon těchto motorů...
        karlikza
      •  
        26.11.2012 15:28

        Jo, to sice umí...ale musíš tam tu elektrárnu dopravit, postavit, provozovat a udržovat. A to sluníčko svítí jenom ve dne. Myslíš, že budou stavět takovou technologii, aby jela jen půl dne?? A v noci na tužkový baterky?? Dovedeš si představit výkon, kterej bys musel nainstalovat, abys to všechno utáh? To je magořina. A neodpověděl si mi na otázku ekologie takovýho provozu, kde car je daleko a bůh vysoko a morálka všechno řídí čmoudí morálka.
        marrtt
        •  
          26.11.2012 15:52

          Megaelektrárnu (sluneční) i s infrastrukturou na Sahaře už staví (sice z toho Němci utíkají, ale třeba se vrátí nebo to vezme někdo jinej)... A proč zatahuješ morálku do těžby energetických surovin? To snad někdy mělo nějaký význam? Stačí se podívat, co se děje (nebo dělo) v Rusku, na Aljašce, v Nigérii,... prostě kamkoliv !
          many
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
11:00EMU - CPI, y/y