Střední a východní Evropa by za několik let měla konečně vyřešit otázku diverzifikace zdrojů zemního plynu a snížit ceny, které za důležitou surovinu platí. Klíčem k odstranění závislosti na ruském Gazpromu by měly být terminály na příjem a zkapalněného plynu (LNG), které hodlají v následujících třech letech vybudovat Polsko a Ukrajina.
V Polsku se v roce 2014 dostaví LNG terminál ve Svinoústí, na březích Baltského moře, který by po rozšíření česko-polského plynovodu, plánovaného na roky 2016-2017, mohl dostat plyn z Kataru či Austrálie také do tuzemské sítě
Kyjev očekává první dodávku LNG v roce 2015. Oznámil to ukrajinský premiér Viktor Janukovyč na své návštěvě v katarském Dauhá. Dodal, že hlavním dodavatelem suroviny by měl být právě Katar.
S výstavbou ukrajinského terminálu, který by měl disponovat kapacitou 10 mld. m3 plynu ročně, začalo konsorcium španělských a amerických firem už v pondělí. Tankery by po dokončení měly kotvit poblíž přístavu Južnyj u Oděsy. Mezi členy konsorcia figuruje americká společnost Excelerate Energy a španělské plynárny Fenosa. Náklady projektu byly vyčísleny na 900 mil. EUR. Ukrajinská vláda si v terminálu ponechá 25 % akcií, zbytek si rozdělí soukromí investoři.
Ukrajinský premiér Mykola Azarov prohlásil, že zkapalněný plyn by mohl zemi vyjít až dvakrát levněji než dodávky od Gazpromu, které proudí plynovody. Při předpokládané kapacitě by terminál mohl nahradit třetinu importu z Ruska. Ten se Kyjev v posledních letech snaží radikálně omezovat s pomocí úspor ve spotřebě a domácí těžby.
Podle Kyjevem schváleného rozpočtu hodlá letos státní podnik Naftohaz z Ruska dovézt 27 mld. m3 plynu, dalších 8,1 mld. m3 by měly nakoupit chemické závody OstChem Holding miliardáře Dmitrije Firtaše. Zbytek celkové spotřeby (62, 9 mld. m3) by měl připadnout na domácí těžbu (20,9 mld. m3) a čerpání z podzemních zásobníků (7 mld. m3). Spotřeba za prvních sedm měsíců roku klesla o 2,6 mld. m3, čímž země ušetřila zhruba 1 mld. USD.
Ukrajina se snaží rozvíjet domácí těžbu. V červnu bylo vytvořeno konsorcium mezi italským koncernem ENI, britskou Cadogan Petroleum a ukrajinskou státní společností Nědra Ukrainy s cílem průzkumu a těžby na devíti potenciálních ložiskách břidlicového plynu ve Lvovské oblasti. V zemi hodlají z břidlic těžit také americký a nizozemsko-britský . Průzkumné práce na černomořském šelfu zanedlouho zahájí ExxonMobil.
Podle kontraktu, který v lednu 2009 po dlouhé plynové krizi podepsali tehdejší ukrajinská premiérka Julie Tymošenková a současný ruský prezident Vladimir Putin, by v příštím roce měla Ukrajina od Ruska zakoupit 52 mld. m3 plynu, přičemž minimální odběr byl stanoven na 41,6 mld. m3. Tymošenková byla loni za uzavření údajně nevýhodné smlouvy odsouzena k sedmi letům vězení.
Kyjev si na cenové podmínky kontraktu stěžuje prakticky od jeho podepsání. Vzorec pro výpočet ceny je podle deníku Kommersant skutečně nastaven velmi přísně. Ve druhém kvartále letošního roku musel Naftohaz platit 425 USD za 1000 m3, ve čtvrtém čtvrtletí by měla cena dosáhnout 432 USD za 1000 m3. Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč si před dvěma lety od Kremlu zajistil slevu 100 USD za 1000 m3 výměnou za prodloužení pronájmu námořní základny v Sevastopolu ruské Černomořské flotile do roku 2042. Například němečtí zákazníci platí Gazpromu kolem 450 USD za 1000 m3.
Naftohaz dovezl už loni méně plynu, než se předtím smluvně zavázal, což přešel bez sankcí. Ruský gigant ale vehementně odmítá poskytnout další slevu na skutečně odebranou surovinu a v případě nedoplatků hrozí soudem. Proti Ukrajině má navíc silné páky v podobě nového plynovodu Nord Stream, který prochází po dně Baltského moře až do Německa, a kompletní kontroly nad běloruskými plynovody, kterou získal loni výměnou za výraznou slevu na dodávaný plyn režimu Alxandra Lukašenka. Tranzit plynu ostatním zákazníkům v Evropě tak může stále více odklánět po alternativních trasách. Letos se objem plynu přepraveného přes ukrajinské páteřní sítě dál na západ snížil o 25 %. Pod dobudování plynovodu South Stream, jehož stavba začne v prosinci, bude moci veškeré dodávky do Evropy přesměrovat mimo ukrajinské tranzitní sítě, což Kyjev připraví o miliardy dolarů na přepravních poplatcích ročně.
(Zdroj: Kommersant, Eurasia Daily Monitor, Euractiv, Moscow Times, RIA Novosti)