Privatizace řecké energetické infrastruktury, která se po dvou záchranných balíčcích, dvou odpisech veřejného dluhu, pěti letech recese a nekonečné sérii úsporných opatření konečně rozjela, bude kvůli politickým faktorům zřejmě opět odložena. Prodej státního podílu ve společnosti DEPA, provozovateli řeckých plynovodů a distributorovi plynu, kvůli velkému zájmu a pravděpodobnosti výhry ruských subjektů, včetně Gazpromu, vyvolává nelibost Evropské komise. Brusel vládu v Aténách varoval, že prodej 65% balíku v DEPA do rukou ruského plynárenského gigantu by byl v rozporu s ustanoveními tzv. třetího energetického balíčku, jehož cílem je liberalizace trhu s energiemi.
Deník Financial Times přinesl minulý týden zprávu o tom, že hlavními kandidáty na privatizaci DEPA jsou a společnost Negusněfť ze skupiny Sintěz. Evropská komise se obává, že prodej plynovodní sítě, skrz niž má procházet surovina z Ázerbájdžánu a perspektivně i z nově objevených ložisek ve východním Středomoří, by mohl zesílit monopolizaci řeckého trhu s plynem a ztížit přístup neruských dodávek do Evropy. Zároveň je Řecko pod tlakem zahraničních věřitelů, jelikož jimi schválený oddlužovací program počítá s příjmem víc než deseti miliard EUR z rozprodeje státního majetku do roku 2016.
Cena státního podílu v DEPA, která je hlavním dovozcem, distributorem a dodavatelem plynu v zemi, by podle odhadů řeckých úřadů měla činit nejméně 1 mld. EUR. Její dceřina společnost DESFA, provozovatel plynovodné soustavy kompletně vlastněný DEPA, by měla do státní pokladny přinést další peníze. Zbylých 35 % v DEPA vlastní státní ropná společnost Hellenic Petroleum. Čistý zisk DEPA se v roce 2011 vyšplhal na 191 mil. EUR.
, který do Řecka v roce 2011 dodal 2,9 mld. m3 plynu (90 % řecké spotřeby) – buď přes DEPA, nebo přímo koncovým zákazníkům - se tendru účastní prostřednictvím své dcery GazpromFinance. Dlouhodobý kontrakt s Rusy platí do roku 2016. Dalšími uchazeči jsou krom Sintězu řecké skupiny M&M GasCo a GEK Terna (spolu se skupinou PPF Petra Kellnera chce pouze DESFA) a také ázerbájdžánský státní těžař SOCAR.
DEPA také vlastní (a DESFA provozuje) jediný terminál na zkapalněný plyn (LNG) v jihovýchodní Evropě - Revithoussa na poloostrově Attika, jenž odebírá surovinu z Kataru a Alžírska. Jeho kapacita 5 mld. m3 plynu ročně zatím není plně využívána. To by se ale mohlo změnit po výstavbě interkonektoru Řecko-Bulharsko, který podporuje EU a díky němuž by dodávky z Revithoussy mohly putovat i Bulharska, dosud odkázaného na plyn od Gazpromu. Bulharsko se loni s konečnou platností přidalo do konsorcia na výstavbu plynovodu South Stream, který přivede ruský plyn do Evropy po dně Černého moře.
Řecko je jako tranzitní země důležité i pro Ázerbájdžán. Prochází jím totiž navrhovaná přípojka k plynovodu TANAP, který spolu staví SOCAR a turecký Botas. TANAP, který z ázerbájdžánských polí povede přes Turecko do Evropy a bude realizován místo již mrtvého Nabucca, se v evropské části Turecka bude dělit, přičemž jedna z větví – TAP – by měla odbočovat přes Řecko do Itálie. SOCAR má proto na řecké plynovody velký zálusk. Jelikož ale také těží plyn, teoreticky by se na něj měla vztahovat stejná omezení jako na .
potvrdil, že má o DEPA zájem a je ochoten nabídnout 1 mld. EUR. Plynovody, soustředěné v dceři DESFA, ale údajně monopolistu nezajímají. Sintěz by podle svého mluvčího rád koupil obě společnosti a je připraven za ně dát 1-2 mld. EUR. Působí už na Balkáně a chce „dále rozvíjet své aktivity v regionu“. Sintěz nevlastní těžařská aktiva v plynárenském sektoru, a proto prý nehrozí žádný konflikt zájmů „jako u jiných uchazečů kvůli třetímu energetickému balíčku“.
Vítěz privatizačního tendru by měl být znám do konce března. Zdroje deníku Kommersant, obeznámené s průběhem procesu, však o dodržení termínu pochybují. Schválení užšího seznamu kandidátů bylo už dvakrát posunuto a nyní jsou analyzovány pouze předběžné nabídky.
Podle ruských analytiků by koupě DEPA umožnila Gazpromu plně ovládnout řecký trh s plynem. „Kontrola nad duem DEPA/DESFA by Gazpromu umožnila propagovat své mezinárodní projekty a přímo blokovat konkurenční plynovody, nebo si do nich proklestit cestu. Také by vyústila v kompletní dobytí řeckého plynárenského sektoru Gazpromem, posílení již tak silného ekonomického a politického vlivu Ruska v Řecku a vytvoření odrazového můstku pro další expanzi Gazpromu,“ hodnotí dopady možného ruského vítězství v tendru Vladimir Socor z Jamestown Foundation.
Na konci října schválil řecký parlament zákon, který zemi umožní prodej státního majetku. V rámci druhé vlny prodeje státního majetku se chystá například prodej některých přístavů či letišť, privatizace čeká i Hellenic Petroleum. Země tak chce do roku 2016 získat 11,1 mld. EUR.
Jádrem bruselského liberalizačního tažení je „unbundling“, tedy oddělení segmentů dodávek plynu, jeho přepravy a těžby, pokud jsou koncentrované v rukách stejného vlastníka, což je případ Gazpromu v Litvě a vybraných zemích SNS.
České předsednictví Rady EU dojednalo v březnu 2009 kompromis mezi členskými státy a Evropským parlamentem ohledně liberalizace unijní energetiky. Každá země tak má mít na výběr ze tří cest vedoucích k liberalizaci. První je úplné vlastnické oddělení (na tomto principu funguje český trh s elektřinou, kde rozvodovou síť vlastní ČEPS), druhou představuje vytvoření nezávislého systémového operátora, který převezme kontrolu nad investičními a obchodními aktivitami týkajícími se přenosových sítí. Třetí cesta umožňuje, aby jak transport, tak distribuce zůstaly nadále součástí jediné společnosti, avšak se sníženou možností matky zasahovat do běžného provozu své dcery starající se o rozvodnou síť, a zvýšeným dohledem státu (této variantě odpovídá české plynárenství).
(Zdroje: Kommersant, New Europe, FT)