Větrné elektrárny zažívají v EU největší boom, hned za solárními. ČR ale zaostává

V celé Evropské unii byly loni postaveny nové větrné elektrárny s instalovaným výkonem 11,6 gigawattu, což teoreticky odpovídá asi šesti jaderným elektrárnám Temelín. Nejvíce jich přibylo v Německu, Británii a Itálii. Česko na poli rozvoje větrné energie evidentně zaostává.Výkon větrných elektráren v Evropské unii roste a v loňském roce byl z pohledu nových kapacit na druhém místě hned po solárních elektrárnách. Česká republika ale patří do skupiny zemí, které v rozvoji větrné energie zaostávají.

Rok 2013 bude pro větrnou energetiku slabší kvůli politické nejistotě kolem podpory obnovitelných zdrojů. Uvádí to aktuální statistika Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA). A v tomto týdnu se tématem zabývala i pravidelná evropská konference věnovaná větrné energii.

V celé EU taky byly loni postaveny nové větrné elektrárny s instalovaným výkonem 11,6 gigawattu (GW). Celkový instalovaný výkon větrných elektráren na území unie vzrostl na 105,6 GW. Nárůst nových kapacit je vyšší, než byl v roce 2011, kdy dosáhl 9,4 GW.

"Čísla za rok 2012 jsou dobrá díky realizaci objednávek zadaných ještě před vlnou politické nejistoty, která odstartovala v roce 2011 a má velmi negativní dopad na sektor větrné energie," říká výkonný ředitel EWEA Christian Kjaer. Očekává, že se tato nejistota výrazně projeví až v číslech o instalacích za rok 2013 a 2014. 
 
Větrná energie představuje čtvrtinu ze všech nově instalovaných kapacit v EU. Do nových větrných elektráren bylo loni investováno nejméně 12,8 miliardy eur. Větrná energie nyní pokrývá asi 7 % poptávky po elektřině v Evropě, v roce 2011 to bylo 6,3 %.

Evropské unii se tak téměř daří naplňovat akční plán pro obnovitelnou energii, který počítal s celkovým výkonem vyšším o 2 GW (1,7 %). V jeho plnění zaostává osmnáct členských států. Zpráva EWEA z nich vyjmenovává Slovensko, Řecko, Českou republiku, Maďarsko, Francii a Portugalsko. 
 

 
/Grafiku zvětšíte kliknutím/

Podíl obnovitelných zdrojů na nárůstu energetické kapacity v roce 2012 dosahuje 69 procent kvůli pokračujícímu trendu vyřazování starších uhelných elektráren a odstavování jaderných kapacit v Německu v důsledku politického rozhodnutí po jaderné havárii v japonské Fukušimě.

Premiantem je Německo

Právě Německo loni instalovalo nejvíce větrných elektráren (2,4 GW, 21 % veškerých nových větrných kapacit). Následují Velká Británie (1,9 GW, 16 %), Itálie (1,3 GW, 11 %), Rumunsko (0,9 GW, 8 %) a Polsko (0,9 GW, 8 %).

V celkové instalované kapacitě vede také Německo se 31,3 GW (30 %), následované Španělskem (22,8 GW, 22 %), Velkou Británii (8,4 GW, 8 %), Itálií (8,1 GW, 8 %) a Francií (7,2 GW, 7 %).

Rozšíření využití větrné energie po celé Evropě dokazuje fakt, že Dánsko, Německo a Španělsko se v roce 2012 podílely na 33 % ročního přírůstku v EU, zatímco v roce 2012 to bylo 85 %.

Větší podíl na tvorbě nových zdrojů energie než vítr s 26 % měly pouze sluneční elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 16 GW (38 %). Plynové měly podíl 24 %, nově instalovaný výkon 10,5 GW.

Tradiční zdroje při instalaci nových kapacit výrazně zaostávají. Uhelné elektrárny 3 GW (7 %), biomasa 1,3 GW (3 %). Minimální jsou nově instalované výkony jaderných elektráren – pouze 22 MW, což je jen o málo více než nový výkon přílivových či vlnových elektráren (6 MW) a geotermálních elektráren (5MW).

Související články na IHNED.cz

Nečas se kvůli fotovoltaice sejde s šéfkou ERÚ. Chce omezit vliv soláru na cenu elektřiny

Za malér se solární energií může Fischerova vláda, tvrdí Bursík. Kritizuje i Vitáskovou

ČEZ plánuje v Polsku postavit tři větrné farmy. Výkon mají mít téměř jako Chvaletice