Ústředním tématem probíhajícího summitu EU jsou úspory. Zas a znovu, stále dokola - agendě dominuje tvrdá fiskální disciplína naordinovaná členským zemím od začátku dluhové krize. Prim udává Německo, které se chlubí téměř vyrovnaným rozpočtem a předkládá jej jako příklad hodný následování. Soukromý sektor a ekonomové v Německu ale poukazují na fakt, že i šetření má svoji cenu: největší evropská ekonomika léta zanedbává investice do infrastruktury, čímž podkopává potenciál pro budoucí hospodářský růst a zatěžuje i své sousedy, včetně Česka.
V porovnání se Spojenými státy i evropskými zeměmi vydává Německo výrazně méně prostředků na veřejné infrastrukturní projekty a jejich údržbu. Důsledkem je zhoršování stavu kdysi pověstných dálnic, vodních cest, škol, rozvodných sítí a dalších objektů ve vlastnictví státu.
Symbolem úpadku se stala nucená uzávěrka Kielského průplavu, který spojuje Severní moře u Brunsbüttelu s Baltským mořem u Kiel-Holtenau. Použití průplavu zkracuje cestu lodím přibližně o 460 km proti trase kolem Jutského poloostrova, takže je kanál hojně využíván mezinárodními přepravci. Kvůli špatnému stavu plavebních komor musel být průplav od minulého týdne na několik dní uzavřen, což se stalo poprvé v jeho 118leté historii.
„Tohle je neuvěřitelný binec, obzvlášť když se Německo snaží prezentovat se jako atraktivní destinace pro inovativní byznys,“ komentuje situaci Peter Messer, šéf kielské firmy poskytující služby nákladním lodím. Podle rejdařů objíždění kanálu prodraží každou cestu o 15 tisíc USD.
Zanedbávání veřejných staveb je všudypřítomné i na souši. Podle hlavního ekonoma banky KfW Jörga Zeunera mají městské správy v plánech na potřebné infrastrukturní investice požadavky na celkem 100 mld. EUR. „Tohle je velmi znepokojující,“ tvrdí Zeuner.
Do toho přichází recese v eurozóně a tlak na srovnání makroekonomických nerovnovah, o nichž se mimo jiné hovoří v komuniké ze včerejší části unijního summitu. Německo by podle tohoto receptu mělo snížit závislost na exportu (přebytek běžného účtu se pohybuje u 6 % HDP) a zaměřit se víc na domácí poptávku. Zvýšené výdaje na veřejně prospěšné projekty by podle ekonomů tomuto vyrovnání napomohly. Navzdory relativně dobrému stavu státních financí vláda v Berlíně trvá na šetření, a hlavně chce jít Evropě příkladem.
Podle dat Evropské komise vydává Německo v poměru k HDP na infrastrukturu a další kapitálové investice méně peněz než většina Evropy, včetně Itálie. Průměr eurozóny činí 0,25 % HDP, ve Velké Británii ukazatel přesahuje 1 % HDP. Německo je v záporu, což znamená, že stavby a sítě chátrají rychleji, než se stačí udržovat. Tento stav trvá už léta.
Pohled na absolutní čísla tendenci ještě zvýrazní. Oficiální německé statistiky udávají za loňský rok 39,5 mld. EUR na investice do veřejných staveb. Po očištění o inflaci to představuje 10% propad oproti roku 2011. Letos se podle ekonomů dá očekávat další pokles.
Skrblení centrální vlády dopadá i na ostatní ekonomiky. „Iniciativa stimulující domácí investice by prospěla nejen Německu, ale celé eurozóně,“ tvrdí Francesco Givazzi z italské Bocconi University. Nízké domácí investice podle něj přispívají k slabosti domácí poptávky, což zase negativně dopadá na hospodářské oživení v eurozóně. Řešením by mohly být daňové pobídky či partnerství soukromého a veřejného sektoru (PPP projekty).
Nedostatečné investice do německé infrastruktury pociťuje i Česko a Polsko, a to zejména v energetice. Problém shrnul zvláštní velvyslanec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška: „Problém nastává především o víkendech, když na severu Německa fouká vítr a v Mnichově nechtějí, bůhví proč, pracovat.“ Tedy, když se na Baltu a u Severního moře vyrábí v tamních, stále se rozšiřujících větrných parcích velké množství energie, pro kterou není na jihu Německa odběr. To přetěžuje přenosové sítě i v Česku a Polsku. V roce 2010 došlo k jednomu výpadku, loni už ke dvaadvacíti a letos se očekává další výrazné zvýšení tohoto počtu. Situace je tak vážná, že jak Poláci, tak Češi uvažují, že by na hranicích postavili (náklady by se počítaly v desítkách miliard korun) speciální transformátory, které by nápor proudu vracely zpět do německé sítě. Společnost ČEPS, která spravuje české přenosové sítě, dostala navíc před časem povolení v případě nutnosti Česko zcela izolovat od evropské energetické sítě.
Podle Elgy Bartschové, hlavní ekonomky pro Evropu, je situace nejzávažnější na silnících a železnici. V průmyslovém Leverkusenu byl po celu zimu uzavřen důležitý šestiproudový most přes Rýn a ani po znovuotevření ho nesmí používat kamiony. Místní firmy si stěžují, že je omezení provozu poškozuje.
Kritici poukazují na fakt, že zatímco na přitažlivé projekty typu několikamiliardové investice do nového nádraží ve Stuttgartu se peníze najdou, důležitější investice jsou zanedbávány. Chátrají dokonce i školy. „Okna jsou stará, toalety z jiného století, často nejsou ani knihovny,“ stěžuje si Manfred Timpe z učitelských odborů.
Na jedné frankfurtské škole se rodiče dobrovolně nabídli, že vymalují učebny, přičemž barvu daroval místní maloobchod. „To je jen vrchol ledovce,“ tvrdí ředitel a ukazuje na střechu, do níž zatéká.
(Zdroje: WSJ, EuropeanVoice, Finmag, Trading Economics)