Minulý měsíc na trhy dopadl strach. Zápis ze zasedání Fedu totiž ukázal, že tato instituce uvažuje o nákladech, které způsobuje zvýšení nadměrných bankovních rezerv o téměř 1,7 bilionu dolarů. Členové FOMC se obávají zejména toho, jaký by tento krok mohl mít potenciál z hlediska zvýšení inflace. Před krizí držely banky jen minimum nadměrných rezerv a Fed tak mohl jednoduše kontrolovat růst depozit, které se zvyšují spolu s tím, jak banky poskytují nové úvěry. Dnešní výše rezerv ale znamená, že by banky mohly poskytnout trilióny dolarů nových úvěrů, což by vyvolalo velké tlaky na růst inflace.
Fed by nadměrné rezervy eliminoval tím, že by prodal více než polovinu ze svého tříbilionového portfolia vládních dluhopisů a dalších aktiv. Fed ale indikoval, že směr kvantitativního uvolňování se otočí teprve ve chvíli, kdy přijde rychlé ekonomické oživení. To však samo o sobě zvedá výnosy dluhopisů a jejich prodeje ze strany Fedu by tak byly pro finanční trhy destabilizující. Naštěstí tu však je řešení problému „exitu“. Tím je nejstarší nástroj, který Fed má, a to zvýšení povinných rezerv.
Všechny učebnice pojednávající o penězích a bankovním systému hovoří o třech základních nástrojích – půjčkách, operacích na volném trhu a povinných minimálních rezervách. Poslední jmenovaný nástroj ale Fed nepoužil už více než 20 let. Takový postup je zarážející. Pod tlakem bank, které se snaží snižovat náklady, klesly požadované rezervy na 0,5 % celkových závazků bank.
Téměř všechny nadměrné rezervy, které banky nyní drží, by byly absorbovány 15% povinnou mírou rezerv na depozita. Takový požadavek by se mohl zdát jako příliš tíživý. Fed ale může platit z těchto rezerv úrok. Jeho exit z kvantitativního uvolňování by tak mohl být doplněn tím, že nastaví úrokovou sazbu u rezerv na polovinu jeho klíčové sazby. Podle FOMC by tato klíčová sazby měla v dlouhém období dosahovat asi 4 % a Fed by tak z rezerv platil 2 %. To odpovídá 34 miliardám dolarů ročně, zisk Fedu v roce 2012 dosáhl 77 miliard dolarů. I po zaplacení rezerv by se jeho zisky pohybovaly nad úrovní, která byla nastavena před krizí. Použití povinných rezerv by ulehčilo proces exitu a zároveň by bylo v souladu s regulací Basel III. Šlo by tak o pozitivní krok z hlediska Fedu i bank.
Autorem je Jeremy J. Siegel, profesor financí na University of Pennsylvania.
(Zdroj: FT)