Aktualizováno Plán na výstavbu nových větrných elektráren v Rumunsku o kapacitě až 1000 MW dočista pohřbil záměr Bukurešti osekat podporu zelené energie, lákavější jsou nyní příležitosti v Polsku. Uvedl dnes pro agenturu Bloomberg mluvčí skupiny Ladislav Kříž v reakci na poslední krok rumunské vlády, která se snaží „omezit přeplácení“ energie z obnovitelných zdrojů a s ním i růst cen elektřiny svých voličů.
Rumunský energetický regulační úřad ANRE na konci minulého týdne doporučil vládě snížení vyplácené podpory pro nové zelené energetické projekty. Podle agentury Bloomberg rumunská vláda tato doporučení včera přijala, a od příštího roku tak začnou platit. Producenti energie z obnovitelných zdrojů tak budou nejspíš od 1. ledna 2014 dostávat z nových projektů za každou vyprodukovanou megawatthodinu menší počet zelených certifikátů, které musejí distributoři v zemi povinně vykupovat při ceně mezi 27-55 eury po dobu následujících 15 let.
Zatímco dosud rumunská vláda při investici do větrných elektráren garantovala 2 zelené certifikáty za 1 MWh, regulátor doporučil snížení kvóty o čtvrtinu jen na 1,5 certifikátu. V případě solárních elektráren by pokles měl být z 6 na 3 certifikáty. U malých vodních elektráren by potom podpora měla klesnout ze 3 na 2,3 certifikátu za každou vyprodukovanou megawatthodinu.
„Další expanze v Rumunsku byla nyní pouze v hypotetické fázi, nyní jsme ale rozhodnuti soustředit se místo toho na polský trh,“ uvedl dnes pro Bloomberg mluvčí skupiny Ladislav Kříž. Přitom ještě v únoru letošního roku uvedl šéf rumunské divize Jan Veškrna, že firma pouze snížila kapacitu projektu plánovaného do roku 2016 – z asi 1000 MW na až 300 MW. Mimo nejistoty ohledně podpory obnovitelných zdrojů ze strany rumunské vlády tehdy ale zmiňoval také silnější potřebu financování rozvojových projektů v České republice, kde plánuje dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín.
Polsko nabízí investorům v oblasti obnovitelných zdrojů elektřiny obdobný systém podpory skrze přidělování obchodovatelných zelených certifikátů jako Rumunsko. Podle asociace polských větrných elektráren je navíc prostor pro další rozvoj tohoto segmentu díky nejnižší hustotě pokrytí v Evropě mnohem atraktivnější. Polsko hodlá vstřícnou investiční politikou do roku 2020 zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů ze současných 5 procent na 15 procent.
Dle lednových slov odcházejícího ředitele v Polsku Kamila Čermáka, energetická skupina hodlala do roku 2015 postavit v sousední zemi tři větrné farmy s celkovou kapacitou 175 MW. V dlouhodobém výhledu by pak měl jejich výkon činit až 700 MW. Pro srovnání, instalovaný výkon uhelné elektrárny Chvaletice je 800 MW.
Podpora dřívějších investic beze změny, ale možná rozložená v čase
loni v listopadu v Rumunsku zprovoznil větrnou farmu Fantanele a Coegalac o výkonu 600 megawattů a loni v zemi loni v zemi právě díky štědré podpoře obnovitelných zdrojů vydělal 2,5 mld. Kč, tedy asi 3 procent celkového ročního zisku EBITDA. Důležitější je pro společnost proto sledovat politické tlaky na změnu také v případě stávajících projektů.
Maria Manicuta z rumunského energetického regulačního úřadu včera veřejně ujistila, že škrty ve státní podpoře obnovitelných zdrojů plánované od příštího roku nemají jakkoliv dolehnout na dříve spuštěné větrné projekty v zemi.
Rumunský ministr energetiky ale minulý týden přišel s překvapivým řešením problému pokračujícího růstu cen elektřiny pro koncové spotřebitele v důsledku podílu na podpoře obnovitelných zdrojů. Vláda podle něho úrovozovatelům zelených zdrojů, včetně skupiny , sice vyplatí celou slíbenou podporu, ale velkou část hodlá od poloviny letošního roku odložit až do roku 2017.
„Rumunská vláda od července změní schéma podpory čisté energie,“ oznámil v pátek při vystoupení v Bukurešti rumunský ministr pro energetiku Constantin Nita. „Zvažovali jsme několik variant, ale nakonec jsme se rozhodli vyžádat si tento oddechový čas, aby se ukázalo, jak si ekonomika za určité období povede a jak se investorům vracejí jejich investice,“ dodal ministr. Celý program podpory nadále považuje za „štědrý“, a nečeká proto odliv investic.
Provozovatelé větrných elektráren v zemi tak podle nové strategie rumunské vlády od července dostanou jeden zelený certifikát okamžitě a druhý až s odkladem do roku 2017, uvedl Nita minulý týden před novináři. To pro investory do větrných elektráren znamená faktické odsunutí poloviny přislíbené státní podpory o čtyři roky dále, než počítali. V případě vodních elektráren by měla od poloviny roku klesnout okamžitá státní podpora ze tří na jeden certifikát. U solárních elektráren potom ze šesti na tři certifikáty.
Rumunské zákony ale kromě garantových přídělů zelených certifikátů určují také minimální a maximální cenu, za kterou je energetiky nucené produkovat stále větší podíl zelené energie certifikáty nakupují od vlastníků solárních, větrných a dalších elektráren. Dosud bylo toto cenové rozmezí stanoveno na 27 až 55 eur. Před dvěma týdny ale rumunský ministr energetiky Constantin Nita připustil možnost změny horní hranice cenového rozpětí. Mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová ale na dotaz Patria.cz minulý týden uvedla, že by takovýto krok nemohl projít bez souhlasu Evropské komise a nyní se firma ničeho takového neobává.
„Důvěryhodnost rumunské vlády klesla na nulu,“ uvedl dnes pro Bloomberg Markus Vrieling, generální ředitel společnosti RESbroker International působící jako broker pro projekty v oblasti větrné a solární energie. Několik jeho klientů prý již v návaznosti na poslední politický vývoj v zemi dalo své dříve plánované projekty za stovky milionů eur k ledu.
(Zdroj: Bloomberg, , Reuters, Rzeczpospolita)