O propojení Atlantského a Tichého oceán, které by americkému kontinentu usnadnilo spojení s Asií, sní podnikatelé, dobrodruzi a objevitelé od objevení Nového světa. Plány na přetnutí středoamerického výběžku v dnešní Nikaragui spřádal už španělský conquistador Hernán Cortés. Donkichotské pokusy o vykopání kanálu ve vulkanickém terénu prošpikovaném jezery jsou spojeny se jmény francouzských, amerických i nizozemských finančníků. Teď jsou na řadě Číňané, kteří se půl tisíciletí po dobrovolném ukončení vlastních objevitelských výprav vydávají dobývat světové oceány.
Koncesi na návrh, stavbu a provoz průplavu za 40 mld. USD, který by se stal přímým konkurentem Panamského průplavu, od nikaragujské vlády získala málo známá hongkongská společnost HKND Group, která se loni zaregistrovala na Kajmanských ostrovech. Pro jejího čtyřicetiletého šéfa Wanga Jinga to bude vůbec první infrastrukturní projekt.
Navzdory tomu, že kanál v Panamě právě prošel nákladným rozšířením za miliardy dolarů a bude moci pojmout i superobří lodě s tunami surovin směřujících do Číny, HKND tvrdí, že světový námořní obchod poroste takovým tempem, že dva podobné projekty uživí. Odvolává se přitom na americkou břidlicovou revoluci, která ze Spojených států učinila potenciálního vývozce ropy i plynu.
Přesná trasa navrhovaného průplavu zatím není známa. Náklady na jeho výstavbu se rovnají zhruba čtyřnásobku celého hospodářského výstupu Nikaragui. Délkou by svého 77km dlouhého panamského rivala, jehož výstavba trvala deset let, předčil třikrát. Krom vodní cesty mají být vybudovány terminály, ropovod, železnice, zóny volného obchodu a letiště.
Stavební inženýři upozorňují na geografické překážky, například na šestimetrový rozdíl mezi přílivovými hladinami propojovaných pobřeží. Nikaragujský průplav by na rozdíl od Panamy, kde musí být lodě ve střední části vyzvednuty o 26 metrů výš, mohl být vyprojektován na provoz na hladině oceánu, a obešel by se tak bez zdymadel. Rozdílné načasování přílivů na obou stranách kanálu by ale způsobovalo silné proudy ze západu na východ. Environmentalisté podotýkají, že trasa průplavu bude muset nevyhnutelně procházet jezerem Nikaragua, největším středoamerickým rezervoárem sladké vody.
Z těchto a dalších důvodů jsou investoři a experti na infrastrukturu vůči čínským plánům velmi skeptičtí a pochybují, že průplav může být postaven.
Návrhy tras Nikaragujského průplavu

Zdroj: Novinite
„Mají mezinárodní přepravní společnosti věřit, že firma jednoho člověka s menší zkušeností v telekomunikacích dokáže sehrát úlohu systémového integrátora v projektu za 40 mld. USD v zemi s pochybným přístupem k transparentnosti?“ ptá se Evan Ellis, profesor na americké National Defense University. Podobný názor má i konzultant přes logistiku Greg Miller z IHS Fairplay: „Nikaragujský průplav nebude nikdy vybudován a jediným, kdo z tohoto návrhu bude finančně profitovat, budou konzultanti pověření vypracováním studií proveditelnosti.“
HKND sází na americkou energetickou renesanci. Podle její teorie budou Spojené státy kvůli růstu exportu ropy a plynu do Asie potřebovat víc obřích lodí, které budou vyrážet z Mexického zálivu. Panamský průplav nebude schopen takový nárůst provozu vstřebat. „Tento projekt může být podniknut teď a jenom teď díky objevu značného množství ropy a plynu ve Spojených státech,“ tvrdí mluvčí HKND Ronald MacLean-Abaroa, bývalý starosta bolivijské metropole La Paz. Zdroje financování prý společnost bude hledat u soukromých investorů v Asii. Na svých internetových stránkách také držitel licence ke stavbě upozorňuje na růst amerického vývozu železné rudy, uhlí a obilovin.
Jádrem modernizace sto let starého Panamského průplavu je přidání třetí sady plavebních komor k oběma vstupům, aby kanálem mohly proplouvat i velké kontejnerové lodě mířící z Asie k východnímu pobřeží Spojených států. Provoz na této trase nyní představuje 43 % panamské přepravy. Zkratku přes kanál ročně využije 14 tisíc plavidel ze 160 zemí směřujících do 1700 přístavů.
Podle některých expertů nejsou čínské plány v Nikaragui tak nerealistické. Maersk, světová jednička v lodní kontejnerové přepravě a jeden z nejdůležitějších zákazníků Panamského průplavu, přesměrovala trasu některých lodí z Asie na východní pobřeží USA přes Suezský průplav. Její nejnovější obří koráby jsou na proplutí Panamou moc velké a nevejdou se ani do třetí sady plavebních komor. Představitelé Maersku nechtějí spekulovat o potenciálu projektu v Nikaragui, vývoj prý ale budou sledovat.
Pokud by se realizace plánů v Nikaragui zdařila, hrozí podle některých expertů znárodnění průplavu, jak to učinil Egypt se Suezem v roce 1956. Do hry také vstupují geostrategické zájmy Číny a její možné ambice prosadit se víc na „zadním dvorku“ Spojených států. „Jediným možným předpokladem uskutečnitelnosti tohoto projektu jsou kvanta dotací a levných úvěrů od čínské vlády, které by snížily náklady a zároveň umožnily vybírat za průjezd méně než v Panamě,“ tvrdí Alfonso Guzman z konzultantské firmy Castalia Strategic Advisors. V roce 2009 zájem o stavbu průplavu v Nikaragui vyjádřil tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv.
(Zdroje: Reuters, WSJ, LA Times)