Čínská loď Jong Šeng se stane prvním kontejnerovým plavidlem, které se z Číny do Evropy hodlá dostat přes Arktidu. Oproti klasické jižní cestě, která vede přes Malacký průliv, Indický oceán, Suezský průplav a Středozemní moře, se do nizozemského Rotterdamu dostane o dva týdny dříve.
Plavidlo o výtlaku 19 tisíc tun, provozované čínskou státní společností Cosco, vyrazilo z přístavu Dalian 8. srpna a do své evropské destinace by mělo přes Beringovu úžinu doplout 11. září. Cestovní doba 35 dnů je o poznání kratší než tradiční trasa, která trvá 48 dnů.
Zhruba 7000 km dlouhou Severní mořskou cestu, vinoucí se hlavně podél pobřeží ruské Sibiře, čínští rejdaři označují za „nejekonomičtější řešení pro čínsko-evropský obchod. Podle Cosca lze očekávat, že transport zboží přes stále méně zamrzající Arktidu bude významně růst.
Arktida se v posledních letech mění mnohem rychleji než zbytek světa. Každý rok zde zmizí led odpovídající ploše Velké Británie. V porovnání se stavem z let 1980-2000 se oblast Severního ledového oceánu pokrytá ledem zmenšila na polovinu. Tloušťka zbývajícího ledu se scvrkla o 80 %. Podle odhadů Bílého domu, který nedávno zveřejnil národní strategii pro Arktidu, by se celá oblast za polárním kruhem do tří až pěti let mohla v létě proměnit v chladnou břečku slané a sladké vody.
Z průjezdnosti Severního ledového oceánu a přilehlých moří budou profitovat i další firmy. Ruský těžařský moloch může dopravovat nikl a měď přes Severní mořskou cestu až do asijských odbytišť a ušetří miliony rublů za ledoborce. Z dolu Red Dog v severozápadní Aljašce se zinek a olovo dopravuje přes Beringovu úžinu. A provoz houstne. Zatímco loni na Severní mořské cestě projelo z Evropy do Asie či zpět 46 lodí, letos bylo ruskými úřady vydáno povolení k 393 průjezdům.
Cestovní sezona zpravidla začíná v červenci a končí pozdě v listopadu, když už je koncentrace ledu a ker na moři příliš vysoká. „Nejlepší měsíce jsou září a říjen, kdy po celé cestě stěží narazíte na nějaký led,“ tvrdí Sergej Balmasov ze správy Severní mořské cesty. Očekává, že pokud budou teploty dál růst, počet zájemců o průjezd bude dál stoupat. Je však prý také možné, že se klima ochladí a ledová plocha se začne rozšiřovat.
Pokusy o zdolání Severního ledového oceánu začaly už v 16. století, avšak teprve na začátku 20. století se mořeplavcům podařilo překonat nástrahy zamrzajícího moře, které drtilo dřevěné lodě. Přesto zůstávaly severní trasy kvůli nutnosti používat drahé ledoborce pro obchodní lodě nedostupné. Jejich zpřístupnění bez nákladného doprovodu mohlo námořní dopravu ovlivnit stejně jako spuštění Suezského průplavu v roce 1869, které značně pomohlo obchodu mezi Evropou a Asií. Tání umožní zvýšit provoz na i Severozápadní cestě, která vede podél severního pobřeží Severní Ameriky ke Kanadským arktickým souostrovím a spojuje Atlantský a Tichý oceán.
Možnost zkrácení trasy Asie-Evropa, po které se pohybuje zhruba 15 % světového námořního obchodu, je pro dopravce velmi lákavou příležitostí. Obzvlášť Čína se netají svým zájmem o arktické oblasti. V květnu se jí podařilo získat pozorovatelský status v Arktické radě, což je mezinárodní organizace sdružující osm států majících hranice v oblasti.
Evropští rejdaři potenciál nové trasy uznávají, tvrdí ale, že bude trvat roky, než se zjistí, jestli je cesta komerčně výhodná. „Zkoumáme to, ale je zde stále mnoho neznámých,“ tvrdí řecký rejdař, který pronajímá lodě do Číny. Cestovní sezona je prý příliš krátká a při neočekávaném objevení ker by bylo třeba zastavit a najmout ledoborec, což náklady cesty obrovsky prodraží.
Arktidě také nenahrávají poslední trendy v námořní dopravě. Nové gigantické koráby s úspornými motory, které začínají v kontejnerové dopravě hrát prim, se do severních vod příliš nehodí. Úspora paliva na menších lodích by proto nemusela být tak velká, aby se severní oklika vyplatila. Podle odhadů Lloyd´s bude v roce 2021 přes Arktidu přepraveno 15 milion tun zboží. Suezem loni projely lodě s 900 miliony tun nákladu.
Severní mořská cesta (modře)
(Zdroje: WSJ, Bloomberg)