Většina Krymu je pod kontrolou ruských vojáků, kteří v noci na dnešek obsadili několik dalších vojenských objektů a správních budov na poloostrově. Vojáci se na ukrajinském území pohybují v maskovacích uniformách bez hodnostního označení, jejich výzbroj, chování a vybavení podle místních novinářů jasně ukazuje na armádní profesionály. Navzdory odmítavým reakcím ze zahraničí, které hovoří o agresi, ruský parlament v sobotu schválil záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na Ukrajině vojáky.
Ruská akciová burza krátce po zahájení dnešního obchodování oslabila o sedm procent. Ruský rubl se propadl na nová rekordní minima vůči dolaru i euru. Důvodem jsou obavy investorů ohledně krize na Ukrajině. Výnos na ukrajinském vládním dluhopisu splatnosti 2023 vzrostl o 1,49 % na dosah 11 procent, výnos na dluhopisu 2014 vylétl na 56,44 % při poklesu ceny na 89,34 centů amerického dolaru z 94,82 c.
Výnos na tuzemském státním dluhopisu 2022 klesá sedmým dnem v řadě o další 2 bps k úrovni 2,11 %, což je úroveň nejnižší od 3. června loňského roku. Evropské akciové indexy postupně prohlubují ztráty. DAX cca -3 %, CAC-2,5 %, FTSE -2 %. PX-2,6 %. Pod tlakem v Evropě i Praze je zejména finanční sektor. Erste v Praze odepisuje 4,7 %, KB klesá o 2,4 %, ale i ČEZ ztrácí 3,9 %, VIG odepisuje 1,6 %.
"Nyní, když jsou (Rusko a Ukrajina) skutečně na pokraji vojenské konfrontace, začnou investoři s mimořádnou vervou prodávat ruské akcie," uvedli analytici ze společnosti Rossiysky Capital. Index ruských akcií MICEX dnes dosáhl 13% ztráty, což je jeho nejhlubší propad od roku 2008. Dolar vůči rublu posílil o 2,5 procenta na 36,60 RUB a euro stouplo o 1,5 procenta na 50,30 RUB. Rubl proti koši obchodovaných měn oslabil na nové rekordní dno 42,6466. Ukrajinská hřívna vymezila nové dno k americkému dolaru na hodnotě 11,65. V pátek zavírala na úrovni 10,85. Za celý únor ztratila 13 % hodnoty.
Ruská centrální banka neočekávaně zvýšila základní úrokovou sazbu o 150 bps v reakci na propad akciových trhů nejhlubší za pět let a propad ruského rublu kvůli vstupu ruské armády na ukrajinské území Krymu. Růst na 7,0 % z 5,5 % je první od srpna roku 2012. Bankovní rada ruské centrální banky se sejde znovu 14. března. Centrální banka uvedla, že krok byl přijat v zájmu obrany proti inflaci a stabilizace rizik pro finanční stabilitu. někteří ekonomové a analytici ale vyslovují obavy, že naopak paniku na finančních trzích zvýší, protože míru rizik naopak odhaluje.
Světové ceny ropy dnes kvůli rostoucímu napětí na Ukrajině stouply o více než dva dolary za barel. Vyšplhaly se tak na několikaměsíční maxima. Krize vyvolala obavy z narušení dodávek ruského plynu do Evropy, jež by zvýšilo poptávku po alternativních palivech. Cena severomořské ropy Brent se vyšplhala až na 111,24 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od začátku letošního roku. Cena americké lehké ropy Brent vystoupila na 104,65 dolaru, nejvýše od loňského září. Později ceny o část zisků přišly, stále však vykazovaly nárůst o více než dolar, napsala agentura Reuters.
"Trh s ropou reaguje na možnost, že se situace zhorší," uvedl analytik Ben Le Brun ze společnosti OptionsXpress. "Rozhodně se domnívám, že ropa prudce stoupne, pokud skutečně dojde k válce. Americká ropa by mohla snadno překonat 110 dolarů. Není vyloučeno ani dosažení úrovně 120 dolarů," dodal.
Již minulý týden Gazprom ujistil, že dodávky plynu do Evropy nejsou ohroženy. Ukrajinská státní společnost Naftogaz dle Reuters hodlá však radikálně snížit odběr ruského plynu z původních 147 mil. kubických metrů denně na zhruba pětinu. Naftogaz dle ruských zdrojů Reuters skutečně snížil odběr plynu, ale v průběhu týdne jej postupně navyšoval. Ve středu dovezl 27,6 mil., ve čtvrtek 45,8 a v pátek 60 mil. kubických metrů plynu. Společnost Ukrtransgaz, která má monopol na tranzit plynu na Ukrajině, mezitím po víkendovém vyostření ukrajinské krize uvedla, že Ukrajina přepravuje ruský plyn do evropských zemí jako normálně.
Podle ukrajinské agentury RBK dokončily ruské jednotky v noci obsazení ukrajinské vojenské posádky v zálivu Balaklava u Sevastopolu. Ruští vojáci, které doprovázel tým neozbrojených civilistů, Ukrajince odzbrojili. Pod kontrolou okupačních jednotek jsou i objekty sevastopolského mezinárodního letiště Belbek, které Rusové obsadili s použitím hlukových granátů. Místní ukrajinská vojenská jednotka útočníkům odevzdala zbraně.
Podle nepotvrzených zpráv se připravuje útok na jednu z dalších jednotek ukrajinské armády přímo v Sevastopolu. Vojáci dostali ultimátum s výzvou ke složení zbraní. Ze Sevastopolu ráno vyrazila na severovýchod směrem k Simferopolu kolona třiceti neoznačených vojenských vozidel.
Podle ruských médií velí ruským invazním vojskům zástupce náčelníka ruského jižního vojenského okruhu Igor Turčeňuk. Novinářům řekl, že příkaz k zahájení vojenských operací na Krymu vydal prezident Vladimir Putin po konzultaci se sesazeným ukrajinským vládcem Viktorem Janukovyčem. Později své prohlášení poopravil s tím, že ruské jednotky jsou na poloostrově na žádost místní autonomní vlády. Turčeňuk vyzval příslušníky všech ukrajinských jednotek na Krymu, aby svou výzbroj odevzdali do skladů.
Krymská autonomní vláda dnes oznámila, že počet ukrajinských vojáků, kteří "odpřísáhli věrnost krymskému lidu" a fakticky přešli na stranu okupačních sil, překročil 3000 a rychle se dál zvyšuje. Místní proruské úřady údajně jednají s několika vysoce postavenými ukrajinskými důstojníky, kteří zvažují podobný krok. Z ukrajinských velitelů v minulých dnech přešel ke krymským povstalcům velitel ukrajinského námořnictva Denys Berezovskyj.
Ruské ministerstvo vnitra oznámilo, že je připraveno přijmout do svých řad ukrajinské policisty, kteří "se ocitli na ruském území". Chce údajně vytvořit i speciální jednotku ze zběhů z ukrajinského pohotovostního oddílu Berkut. Podmínkou je, že si Ukrajinci zažádají o ruské občanství.
Americký ministr zahraničí John Kerry odsoudil ruský postup vůči Ukrajině jako "neuvěřitelný akt agrese" a pohrozil Moskvě sankcemi, které mohou zemi ekonomicky izolovat. Naznačil rovněž možnost vyloučení Ruska ze skupiny G8 (sedm nejvyspělejších zemí světa a Rusko).
Americký prezident Barack Obama a vůdci Británie, Německa a Polska v neděli zdůraznili nutnost okamžitého zahájení dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou. Vyjádřili také podporu Ukrajině a jejímu plánu uspořádat v květnu parlamentní volby. Současně slíbili, že budou spolupracovat na vytvoření balíčku finanční pomoci, který by pomohl Ukrajině stabilizovat její nejistou ekonomickou situaci.
Obama hovořil v neděli pozdě večer SEČ postupně telefonicky s britským premiérem Davidem Cameronem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou a polským prezidentem Bronislawem Komorowským, sdělil Bílý dům. Obama a státníci zmíněných tří evropských zemí vyslovili "hluboké znepokojení" nad vniknutím ruské armády na Ukrajinu, které považují za porušení mezinárodního práva a za hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti. "Vůdci zdůraznili, že rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem musí být zahájeny okamžitě, s náležitým mezinárodním zprostředkováním," dodal Bílý dům ve svém prohlášení.
Úřad německé kancléřky uvedl, že Obama a Merkelová označili ruskou intervenci na Krymu za nepřijatelnou. "Obama a Merkelová se shodli, že pro mezinárodní společenství je zvlášť důležité, aby tváří v tvář této nespravedlnosti ukázalo jednotu," konstatoval úřad ve svém komuniké. "Rovněž pak je vyvíjeno intenzivní úsilí s cílem určit, jak by bylo možné pomoci Ukrajině zvládnout finanční problémy a humanitární situaci," dodává se v komuniké.
Obama a Merkelová jsou také přesvědčeni, že je zapotřebí vytvořit kontaktní skupinu, například pod vedením Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která by umožnila zahájit politický dialog, napsala agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin včera v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou hájil ruská opatření na Ukrajině jako kroky odpovídající situaci v zemi, kde od ultranacionalistů hrozí násilnosti. Merkelová nicméně šéfa Kremlu obvinila, že "nepřijatelnou ruskou intervencí" porušil mezinárodní právo. Oba státníci se podle Kremlu dohodli na dalších bilaterálních a vícestranných konzultacích zaměřených na normalizaci situace na Ukrajině.
"Kancléřka opětovně vyzvala ruského prezidenta, aby respektoval územní celistvost Ukrajiny," uvedl mluvčí německé vlády Georg Streiter. Podle Putina ale ruští občané a ruskojazyční obyvatelé Ukrajiny čelí neutuchající hrozbě nacionalistů, takže ruská opatření jsou adekvátní mimořádné situaci. Ruský prezident ale přijal návrh Merkelové na ustavení komise, například v podobě kontaktní skupiny, která by zahájila politický dialog. V čele zmíněné skupiny by zřejmě stála Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Putin v sobotu požádal ruský parlament o souhlas s vojenským zásahem na Ukrajině, aby v této východoevropské zemi mohl ochránit ruské občany. Parlament mu povolení k využití vojáků udělil. Krym, kde má Rusko pronajatou námořní základnu, mezitím ruští vojáci prakticky ovládli, za což západní země Moskvu tvrdě kritizují. Američtí i evropští představitelé hrozí odvetou - hovoří o mezinárodní izolací a nevylučují sankce.
Finanční pomoc pro Ukrajinu
Skupina vyspělých průmyslových zemí G7 nabídla Ukrajině "silnou" finanční podporu. Ekonomické problémy Ukrajiny chce řešit ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), uvedli dnes podle agentury DPA ministři financí G7. Výši pomoci však neupřesnili. Ruský ministr financí Siluanov pak uvedl, že "Rusko dnes rozhodne o finanční pomoci Krymu". Původní chybná interpretace jeho slov hovořila o pomoci Ukrajině.
Skupina G7 se podle prohlášení shoduje, že MMF je nejvhodnější institucí k zajištění pomoci ve formě poradenství a financování, které by bylo spojeno s nezbytnými reformami. Nejmenovaný představitel ukrajinské centrální banky řekl agentuře Reuters, že do Kyjeva dnes dorazí delegace MMF, která v úterý zahájí jednání. Ukrajina již dříve uvedla, že bude během příštích dvou let potřebovat finanční pomoc kolem 35 miliard dolarů (téměř 700 miliard Kč), aby odvrátila státní bankrot.
Sankce vůči Rusku - Koho poškodí víc?
Případné hospodářské sankce západních zemí vůči Rusku by poškodily obě strany. Je dokonce možné, že by způsobily větší újmu těm zemím, které by je uvalily, než Rusku. Uvedl to dnes šéf Americké obchodní komory v Rusku Alexis Rodzianko. Sankcemi kvůli ruskému postupu vůči Ukrajině o víkendu pohrozil například americký ministr zahraničí John Kerry.
Podle některých investorů a ekonomů však bezprostřední kroky směřující k omezení obchodování s Ruskem nehrozí. Evropa zůstává vysoce závislá na energetických dodávkách z Ruska. Obchodní výměna mezi Ruskem a Spojenými státy je sice omezená, v Rusku mají nicméně významné aktivity některé americké společnosti, například ropný gigant Exxon Mobil či výrobce letadel Boeing, píše agentura Reuters.
"Bude Rusko odstřiženo od zbytku světa? To je velmi nepravděpodobné, protože Rusko dodává světu ropu, plyn a další suroviny," uvedl Rodzianko. "Sankce poškozují obě strany. Stranu, která je uvaluje, možná dokonce ještě více než stranu, která jim čelí," dodal.
Náměstek ruského ministra hospodářského rozvoje Andrej Klepač dnes agentuře Reuters řekl, že Rusko čelí období napjatých vztahů s Evropskou unií a Spojenými státy, což ovlivní jeho ekonomiku.
Závislost Evropy na ruských dodávkách komodit přes Ukrajinu
Do Evropy putuje přes Ukrajinu zhruba 80 procent ruského plynu, který pokrývá přibližně čtvrtinu evropské spotřeby. Plyn do Evropy proudí ale také dalšími cestami (plynovody Jamal či Nord Stream).
Plyn společně s ropou patří mezi strategické suroviny, které Česko z Ruska dováží. Tímto způsobem kryje přibližně 75 procent své spotřeby plynu, zbytek připadá na dodávky z Norska.
Ze stoprocentní závislosti na dodávkách z Ruska se Praha vymanila v roce 1997, a to díky smlouvě o dodávkách plynu právě s Norskem. V Rusku to tehdy vyvolalo nevoli. Spekulovalo se o možných odvetných opatření ze strany ruského monopolního dodavatele Gazpromu. Firma je stále ještě hlavním dodavatelem plynu pro řadu zemí ve střední a východní Evropě a disponuje největšími zásobami plynu na světě.
V souvislosti s možnými riziky přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu má Česko lehkou výhodu - je totiž významnou tranzitní zemí pro přepravu plynu do dalších států EU.
Tuzemské firmy (například největší dodavatel RWE Transgas) mají také uzavřeny dlouhodobé smlouvy na dodávky plynu, a to nejen s Ruskem, ale také s norskými producenty.
Pojistkou proti výkyvům v dodávkách jsou i zásobníky zemního plynu. Jejich kapacita na území ČR je zhruba 3,6 miliardy metrů krychlových, což odpovídá 43 procentům roční spotřeby plynu. V jiných evropských zemích je poměr výrazně nižší.
Omezení či přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu bylo v minulosti horkým tématem. Naposledy spor o ceny a dluhy mezi Ruskem a Ukrajinou v roce 2009 na více než dva týdny zastavil přísun plynu do Evropy. Krizi řešila i ČR jako předsednická země EU.
Výpadky dodávek ruského plynu byly ve větší míře zaznamenány také v letech 1994 (devět dnů), 2006 (čtyři dny) nebo 2008 (tři dny).
Ruská ropa do tuzemska proudí ropovodem Družba. Dodávky však Rusko v roce 2012 citelně omezilo. Vedla je k tomu hlavně snaha diverzifikovat exportní trasy.
Česko surovinu odebírá i z dalších zdrojů, zejména ropovodem IKL z německého Ingolstadtu. Ten je napojen na páteřní Transalpinský ropovod, který bývá vytížen a někdy nestačí uspokojovat poptávku.
(Zdroj: čtk, Reuters)