Aktualizováno Mezinárodní měnový fond (MMF) se dohodl s Ukrajinou na poskytnutí dvouletého záložního úvěru v objemu 14 až 18 miliard USD (279 až 359 miliard Kč). Dohoda s MMF by měla uvolnit zemi přístup k dalším úvěrům, celkem by měla Ukrajina získat až 27 miliard dolarů.
"Mise dosáhla dohody na personální úrovni s představiteli Ukrajiny o programu ekonomických reforem, které mohou být podpořeny dohodou o dvouletém záložním úvěru s MMF," uvádí se v dnešním prohlášení fondu. Dohodu ještě nyní musí schválit vedení a výkonná rada MMF. Očekává se, že výkonná rada bude o dohodě jednat v dubnu.
Přesná částka bude podle prohlášení MMF stanovena poté, co ukrajinská vláda předloží svůj návrh reforem, jejichž cílem je stabilizovat ekonomiku a vytvořit podmínky pro udržitelný růst, a bude jasné, kolik peněz obdrží Ukrajina od dalších zemí. Země skupiny G7 slíbily Ukrajině finanční pomoc ve spolupráci s MMF.
Fond ve své zprávě upozornil, že deficit bilance běžného účtu Ukrajiny loni činil devět procent hrubého domácího produktu a slabá konkurenceschopnost země způsobila stagnaci vývozu i HDP. Devizové rezervy země na počátku letošního roku klesly na kriticky nízkou úroveň. MMF však rovněž dodal, že po měsících ekonomických a politických nejistot se zemi podařilo dosáhnout určité stability.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk dnes prohlásil, že země je na pokraji ekonomického a finančního bankrotu, a pokud by země nepřijala kroky doporučené MMF, mohla by ekonomika letos klesnout až o deset procent. Vážným problémem pro ekonomiku bude podle něj očekávané zvýšení cen plynu z Ruska od 1. dubna o 79 procent na 480 dolarů za 1000 metrů krychlových. Inflace se má letos pohybovat v rozmezí 12 až 14 procent.
Vládní reformy se mají podle MMF zaměřit na několik oblastí, a to měnovou politiku, směnný kurz, finanční sektor, fiskální politiku, energetický sektor a řízení státu, transparentnost a podnikatelské klima.
MMF v roce 2011 zmrazil dohodnutý úvěrový program pro Ukrajinu v hodnotě 15 miliard USD, protože Kyjev tehdy odmítl uskutečnit některé reformy. Fond požadoval mimo jiné snížení obrovského fiskálního deficitu, uvolnění směnného kurzu a postupné rušení energetických dotací. Ve středu vláda oznámila, že zvýší ceny plynu pro domácnosti od 1. května o 50 procent a další zdražování plynu bude pokračovat až do roku 2018.
Mise MMF dorazila na Ukrajinu po únorovém převratu na počátku minulého měsíce. Nová ukrajinská vláda má problémy udržet ekonomiku země nad vodou a situaci ještě dále zhoršilo převzetí ukrajinského poloostrova Krym Ruskem. Ukrajinští činitelé uvedli, že země bude během příštích dvou let potřebovat finanční pomoc kolem 35 miliard dolarů (téměř 700 miliard Kč), aby odvrátila státní bankrot.
Rusko už soustředilo při hranicích s Ukrajinou na 30.000 příslušníků armády a speciálních sil, což je o plnou třetinu víc, než byl stav z minulého týdne, oznámila agentura Reuters s odvoláním na informace amerických a západoevropských bezpečnostních agentur.
Udané číslo může být podle expertů nepřesné, některé odhady se pohybují kolem 35.000 mužů, jiné uvádějí množství o 10.000 osob menší. Všechny údaje ale svědčí o tom, že Moskva do hraničních oblastí nové a nové vojáky vytrvale přesouvá.
Podle západních odborníků se na hranice přesouvají příslušníci ruských motostřeleckých a obrněných jednotek a útvary letecké podpory. Doplňují je speciální síly složené z bojovníků v uniformách bez označení, tedy stejní ozbrojenci, kteří před anexí operovali na okupovaném Krymu.
Důvod soustředění vojsk v hraničních oblastech je neznámý. Špionážní údaje o záměrech šéfa Kremlu Vladimira Putina nejsou k dispozici nebo jsou jen útržkovité, píše Reuters. "Nikdo ale nevylučuje, že se připravuje další ruská vojenská agrese," řekl informovaný americký činitel.
(Zdroj: Reuters, čtk)
Dění na Ukrajině sledujte průběžně na odkaze níže:
