Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Zachrání planetu 2,6 %?

Zachrání planetu 2,6 %?

4.7.2014 16:44

Máme zanechat svou zem, či dokonce celou planetu svým potomkům tak, jak jsme ji dostali od našich předků my? Máme se snažit o snížení těžko vyčíslitelných nákladů spojených s globálním oteplováním (někdy rozporovaným)? Co jaderné elektrárny – je jejich užitek vyšší než celkové náklady spojené s jejich provozem táhnoucí se do daleké budoucnosti? Podobné otázky mají řadu průsečíků a jedním z nich je faktor ryze ekonomický a na první pohled velmi nezáživný – diskontní sazba.

Představme si třeba, že nám jako občanům ČR hrozí z nějakého důvodu ztráta rozsahu o něco málo převyšujícího náš současný roční produkt: Pokud nepodnikneme nějaké kroky, za padesát let ztratíme 4 biliony . Tedy asi 380 tis. na každého z nás, včetně kojenců a důchodců. Vše můžeme zvrátit investicí provedenou letos. Kolik jsme ochotni do investice maximálně vložit? V extrému můžeme tvrdit, že ony 4 biliony (či dokonce ještě více). Někdo by ale namítal následující:

Pokud nyní 4 bil. někam investujeme, za 50 let bychom (při absenci labutí jiné barvy než černé) měli mít mnohem více než 4 bil. Jinak řečeno, z investice poplatíme ony ztráty a ještě nám zbude. Jde tedy o to zjistit, kolik stačí dnes investovat na to, aby nám to za 50 let vyneslo přesně 4 bil. . Při této částce jsme indiferentní mezi tím, zda uděláme něco pro odvrácení ztrát, či je necháme přijít a namísto toho investujeme jinak. Klíčovou hodnotou je zde ona diskontní sazba – v logice věci tedy výnos, s jakým bychom byli schopni investovat. Nebo viděno z pohledu investora – požadovaná návratnost relevantní investice.

Teoreticky je tedy věc jasná, při hledání konkrétní sazby naráží kosa na kámen. Okamžitě se nám totiž rozvine celá řada úvah o relevantním riziku, historických návratnostech, jejich relevanci pro návratnosti budoucí, apod. K tomu je nutno přidat řadu faktorů nefinančních. Do nich patří i ona v úvodu nastíněná diskuse o tom, zda máme právo odevzdávat budoucím generacím „vybydlené byty“. A v neposlední řadě tu je psychologie. Jak totiž ukazují výzkumy a konec konců i praxe, racionální rozlišování časové hodnoty peněz (to, že stovka nyní není to samé jako stovka za deset let) nám je někdy šuma fuk. Dochází například k tomu, že v krátkém období poměrně soustavně rozlišujeme mezi tím, co dostaneme nyní a třeba za rok (za rok chceme více – požadujeme určitou pozitivní návratnost). V dlouhém období už je nám to ale jedno (je nám jedno, zda dostaneme tu samou částku za 50, či 51, či dokonce 60 let).

Nyní se podívejme na pár uživatelsky přátelských čísel, které nám osvětlí, o čem se tu vlastně bavíme: Jak to konkrétně vypadá s našimi ztrátami ve výši 4 bilionů ? V grafu je vývoj současné hodnoty této částky diskontované 5 a 2,6 a 1 procentem. Rozdíly jsou obrovské. Při 5 % bychom dnes byli ochotni na eliminaci ztráty za 50 let vydat méně než 500 miliard (současná hodnota ztráty 4 bil. vzniklé za 50 let je 0,5 bil. Kč). Náklady na eliminaci převyšující 500 miliard už se nevyplatí – je lepší investovat za 5 % ročně. Při sazbě 2,6 % už je to více než 1 bilion a při 1 % už téměř 2,5 bilionu :

soustt

Při daném odhadu ztrát ve výši 4 bil. za padesát let nám tedy pouhá změna diskontní sazby o pár procentních bodů významně mění částku, kterou bychom měli být (racionálně) ochotni na jejich prevenci dnes vydat.

Jaké číslo je tedy správně? O tom se ekonomové, ekologové a různí –isté a -istky přou a důvod je jasný – jde o číslo, se kterým mnoho plánů stojí a padá. Ti, kteří nechtějí dělat nic, spíše argumentují pro relativně vysoké sazby (současná hodnota škod je malá = nemá cenu se vzrušovat). Aktivisté naopak prosazují sazby nízké či žádné - tedy princip „předat, jak jsme získali“. A tím se dostávám k tomu, že nedávno spatřila světlo světa studie, která problém potenciálně rozsekla (ano, je to spíše přání). Jde o „Discounting the very distant future“, autory jsou Stefano Giglio, Matteo Maggiori, Johannes Stroebel. Pracuje s cenami obchodovatelných kontraktů na velmi dlouhý pronájem nemovitostí (99 – 999 let). Jejich různé ceny a durace umožňují odvození sazeb, které jdou dále než za horizont 20 – 30 let, u kterého je ještě možno použít dluhopisy.

Výsledek studie zní následovně: „Zjistili jsme, že diskontní sazba pro velmi dlouhodobý tok hotovosti u domácností dosahuje asi 2,6 % ročně“. Platí to přitom jak pro UK, tak pro Singapur (tedy obě země, ze kterých pocházela testovací data). Nyní tedy už může být klid, nemusíme být vepři ani ve při, diskont je jasný. Teď je už otázka, jestli oněch 2,6 % planetu zachrání (potřebuje-li to). A jak jste na tom vlastně vy? Jste indiferentní mezi tím, zda stovku dnes, či 102,6 za rok (nebo stovku dnes, či 351 za 50 let, či 1 234 za sto let)? Či řečeno obráceně, byli by jste dnes ochotni dát stovku za to, že vaši potomci za sto let neztratí 1 234 ? Dali by jste víc, nebo míň?

Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Čtěte více:

Začal další „dodlužovací“ cyklus
25.6.2014 18:05
Globální pohled je dnes u akciových investic nevyhnutelný i přesto, že...
Energetika jako hit letošního roku
26.6.2014 18:01
Energetickým firmám na americkém trhu dominuje Exxon, za ním je v pořa...

Váš názor
  • I ekonom by měl umět česky
    8.7.2014 1:34

    Autor nechť se vrátí na základní školu a nastuduje si podmiňovací způsob slovesa býti nebo píše anglicky, když už češtinu zapomněl.
    Skeptik
  •  
    7.7.2014 13:02

    Ja by som dal svojim vnucatam cele svoje srdce, ledvinu i plice; ale peniaze, tie nech si zarobia sami..
    Eco
Aktuální komentáře
13.12.2017
6:31Fed, sazby a očekávání trhů. Situace se opakuje, říká Fidelity
12.12.2017
22:02Technologickému sektoru se dnes nedařilo
18:18Evropa má skrytého technologického šampiona, vydělává až moc
17:08Praha zpět v zeleném, pomohl ČEZ a KB
17:07Odpoledne patří dolaru a zlepšení tržního sentimentu  
15:50Česká zbrojovka a.s.: Oprava notářského zápisu o průběhu schůze vlastníků dluhopisů konané 21. 11. 2017
15:48ZEW: Pokles důvěry v německou ekonomiku překonal odhady
15:43ČEZ, a.s. - Zápis z valné hromady ČEZ OZ UIF 16.8.2017
15:30Tesla dostala největší objednávku na svůj Semi, Pepsi jich koupí 100
15:26Výbuch rakouského plynového terminálu odřízl Itálii, Slovinsko a Chorvatsko. Ceny komodity prudce rostou
14:32Polovodiče, mikročipy a Micron: stojí ještě za to? (pohled analytika)  
14:13Maloja Investment SICAV a.s.: Výroční zpráva za období 1. 11. 2016 - 31. 8. 2017
13:34Česká exportní banka, a.s.: Informace o vyplacení úrokových výnosů z emisí dluhopisů
13:09Tenoučká prasklina zalomcovala trhy s ropou
12:26Americká studie: Brexit oslabí Velkou Británii i vliv USA v Evropě
11:56Nové byty v Praze meziročně zdražily o 15 procent, tvrdí analýza Deloitte
11:32Přichází přelomový rok pro fúze a akvizice
11:11Evropské indexy mírně rostou, Gemalto +33 %
10:19Koruna kvůli pomalejší inflaci už tolik neláká, dražší ropa má omezený vliv na komoditní měny  
9:28V areálu v Záluží hořelo, Unipetrol omezil provoz

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data