Summary - akciová opatrnost v prostředí obav ze středečního zápisu Fedu

Dnešní vývoj akciového trhu v největší míře ovlivnil špatný výsledek z amerického průmyslu. Srpnový údaj průmyslové aktivity z oblasti New Yorku nečekaně skončil v záporu. Nejdramatičtěji horší data pocítil německý index DAX . Ten je pod prakticky permanentním tlakem od minulého týdne, kdy na něj dolehla devalvace čínské měny. Stejně jako v případě juanu je i dnešní reakce na horší americké statistiky dána v hlavní míře obavou o exportní aktivitu německých společností. I proto neregistrujeme výraznější reakci na amerických indexech, které se již škrábou do plusu.

Horší statistiky také nahrávají holubičím úvahám o odložení zářijového zvýšení úrokových sazeb amerického Fedu, o němž se na trzích čile spekuluje. Potvrzuje to reakce amerických státních dluhopisů, jejichž výnosy klesají o 40 bps, a to napříč všemi splatnostmi. Jinými slovy by tak jedním z vysvětlení pohybu mohla být nižší pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb, které se přelévají do reálné ekonomiky a ovlivňují taktéž výnosy státních dluhopisů (především těch s kratší splatností). Na druhou stranu je potřeba dodat, že obdobný pohyb (růst ceny) registrujeme i na dluhopisech německých a zemích periferie. Spíše se tak projevuje jistý rebalancing portfolií, kdy akciovou složku střídají dluhopisy. Odklon od rizika (ačkoliv je otázkou, na kolik považovat dluhopisy periferních zemí s nižším výnosem, než mají ty americké za „bezpečí“) dokumentuje také mírný růst ceny zlata. Úprk do bezpečí pak dává smysl především s ohledem na středeční zveřejnění zápisu z červencového zasedání Fedu. Zvyšování sazeb představuje pro akcie rizikový faktor s tím, jak se zpomaluje transmisní mechanismus měnové politiky (do reálné ekonomiky proudí méně úvěrů), zvyšuje se diskontní faktor a především rostou všeobecné obavy investorů z možné korekce.

Pokud se nad popsanými vlivy na chvíli zamyslíme, obrázek začne dostávat odlišné kontury. Co se týče transmisního mechanismu – mezibankovní sazby, které determinují fungování peněžního trhu, jsou na dlouhodobých minimech a graduální zvyšování referenčních sazeb Fedu by je příliš nemělo ohrozit. Diskontní faktor se odvíjí od výše státních dluhopisů, a to těch s delší splatností. Ty referenční sazby ovlivňují výrazně méně, než krátkodobější dluhopisy. Největší riziko tak představuje celková obava investorů z ukládání peněz do akcií. Jestliže se vrátíme k dnešnímu obchodnímu dni, „útěk do bezpečí“ začíná v kontextu možných obav ze zvýšení sazeb dávat větší smysl.