Aktualizováno Na svém letošním předposledním zasedání rozhodla bankovní rada ČNB ponechat své úrokové sazby na stávající úrovni a současně potvrdila kurzový závazek, který umožňuje koruně pohyb „poblíž hladiny 27 CZK/EUR“.
Rozhodnutí provedené nad novou prognózou nepřekvapilo, i když některé závěry nového výhledu centrální banky zajímavé rozhodně jsou.
- Nová prognóza předpokládá používání „kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016“. V této souvislosti se bankovní rada shodla, že ukončení kurzového závazku „se pravděpodobně posouvá až do období konce roku 2016“. Znamená to tedy, že ČNB jasně dává najevo směr svého uvažování, nicméně nechce se zatím tak jako dosud zavazovat k jasnějšímu termínu.
- Nová prognóza podle očekávání zvýšila výhled ekonomiky pro letošní rok a současně snížila odhad inflace do konce letošního roku. Kromě toho však zůstává optimistická ohledně vývoje cen v roce 2016, kdy předpokládá ve srovnání s minulou prognózou dokonce o něco rychlejší vývoj. A v roce 2017 by podle ČNB měla být inflace dokonce už bezpečně nad cílovou hodnotou.
- Po ukončení používání kurzu jako nástroje měnové politiky má podle prognózy přijít velmi prudký růst tržních úrokových sazeb. Už v prvním čtvrtletí 2017 by měl tříměsíční PRIBOR dosáhnout 1 % a v následujícím kvartále dokonce 1,2 %. Znamená to, že prognóza předpokládá během krátké doby trojí zvýšení úrokových sazeb. Dlužno dodat, že tržní očekávání jsou rozhodně nastavená hodně daleko od tohoto výhledu centrální banky.
Opatrné náznaky o prodloužení kurzového režimu zapadají do celkového kontextu a neměly by být překvapením. Nakonec elegantní vyjádření o načasování exitu dává centrální bance prostor vyčkat na další data, respektive na prosincové rozhodnutí ECB, a předem se neuvazovat k závaznějším termínům. Nezbývá než si zaspekulovat, kdy se k uvolnění koruny ČNB nakonec skutečně odhodlá. Pokud vyloučíme nějaký inflační zázrak, tak zřejmě dříve než na přelomu roku 2016 a 2017 to nebude. K tak zásadnímu rozhodnutí se bude ČNB hodit nová prognóza, kterou bude mít k dispozici v listopadu a pak v únoru 2017, kdy však dojde k další obměně dvou členů bankovní rady. Dohromady možná čtyř ze stávajících sedmi. Přesto se zdá, že pozdější termín bude s ohledem na eventuální uvolnění měnové politiky v eurozóně zřejmě vhodnější.
Za pozitivní lze považovat i fakt, že ČNB nezmínila možnost zavedení záporných úrokových sazeb, které stále považujeme za krajní a stále ještě nepravděpodobnou variantu. Nakonec proč zavádět záporné sazby, když na finančním trhu nejsou zas až takovou novinkou.