Nouriel Roubini, který správně předpověděl problémy na americkém trhu nemovitostí, v květnu letošního roku varoval před „časovanou bombou likvidity“. Stephen Schwarzman, který stojí v čele společnosti Blackstone, napsal článek do Wall Street Journal s názvem: „Jak dojde k další finanční krizi.“ Jeho ústředním tématem byla likvidita na dluhopisových trzích. A tito dva lidé nejsou jediní, kdo se vývoje na tomto trhu obává.
Na každém trhu se střetávají zájemci o koupi a prodej. Likvidita určuje, jak je trh hluboký a jak je velký. Pokud je jí na trhu málo, velké obchody mohou výrazně hýbat s cenami. Jestliže pak chce v jednom okamžiku prodávat hodně investorů najednou, může dojít k velkým problémům. A v současné době skutečně existuje řada důvodů, proč by se likvidita mohla z trhu vytrácet. V první řadě se na trh dostala řada firem, které využívají vysokofrekvenční obchodování. Ty sice zvyšují likviditu a snižují transakční náklady, ale týká se to zejména menších obchodů. Ve skutečnosti tak jen vytvářejí iluzi vysoké likvidity, která se vytrácí právě ve chvíli, kdy se ji snažíme využít.
Investoři, kteří chtějí provést větší obchod, potřebují služby bank, které jim za poplatek obchod vypořádají. Je také možné, že banka sama koupí prodávané cenné papíry s tím, že najde kupce později. Banky tak mohou vyrovnávat přechodné nerovnováhy na trhu. Po finanční krizi se ale regulátoři snaží snížit rizikovost bank a to znamená, že došlo k omezení obchodů, které mohou provádět na vlastní účet. Pro banky je tak dnes dražší držet cenné papíry a poskytovat trhům likviditu. v této souvislosti nedávno uvedla, že objem vydaných korporátních dluhopisů se od roku 2001 zdvojnásobil, ale ve stejném období se objem obligací držených dealery snížil o 90 %.
Svět je tedy zaplaven dluhopisy. Centrální banky navyšují své rozvahy, snižují sazby a stahují z trhu velký objem cenných papírů. Investoři se ve snaze o nalezení vyšších výnosů začali zaměřovat na trhy mimo vyspělé země. A tamní vlády a korporace toho rychle využily. Jak nedávno poznamenal známý dluhopisový investor: „Regulátoři donutili banky ke snížení rizika. Toto riziko ale nezmizelo, jen se přesunulo jinam.“
Nyní se může celý proces obracet, protože centrální banky uvažují o ukončení nekonvenčních monetárních politik. S růstem sazeb by klesly ceny dluhopisů a o rychlosti tohoto procesu můžeme jen spekulovat. Panují ale obavy z toho, že nedostatek likvidity na dluhopisových trzích by mohl vést k velmi prudké korekci. Zároveň bychom se ale měli ptát, zda varování bank před nedostatkem likvidity není dáno jejich vlastními zájmy. Nejde například jen o součást jejich boje proti vyšším kapitálovým požadavkům?
Důležité v tomto bodě je to, že zmíněná varování nezní pouze ze strany bank. A regulátoři pak určitě neuvažují o tom, že by přísnější pravidla zase uvolnili. Takže likvidita musí přijít odjinud než od bank. Jedna teorie říká, že správci fondů by měli obchodovat mezi sebou přímo. Je také otázka, zda jsme si před krizí nezvykli na takový objem likvidity, který nyní nemůžeme brát jako běžné měřítko. V neposlední řadě je pak namístě zvažovat, zda by investoři měli mít možnost stahovat velmi rychle peníze z investičních fondů, které drží v rozvahách méně likvidní aktiva. Jisté je pak jedno: Riziko skutečně nezmizelo, jen se přesunulo jinam.
Zdroj: The Telegraph