Po finanční krizi roku 2008 prošly akciové trhy v rozvíjejících se zemích prudkou rally. V posledních letech ale stagnují, což je jednak odrazem nižšího tempa ekonomického růstu, ale také kroků prováděných západními centrálními bankami. Čínský růst se sice pohybuje na relativně vysokých 6,3 %, ale ani zdaleka už nedosahuje dřívějších 9 – 10 %. Brazílie se nachází v hlubokém útlumu, ve třetím čtvrtletí se její ekonomika propadla o 4,5 %. Energetický gigant jménem Rusko trpí kvůli nízkým cenám ropy, ale i kvůli ekonomickým sankcím. Očekává se, že jeho ekonomika letos klesne o 3,5 %.
Po roce 2011 už politika kvantitativního uvolňování uplatňovaná v USA nebyla pouhým nástrojem boje s krizí. Část nové likvidity si našla cestu do rozvíjejících se zemí a QE tak netlačilo nahoru pouze ceny akcií na Západě, ale i na Východě. V roce 2013 ovšem tempo QE kleslo a dolar začal posilovat. „Horké peníze“ se následně začaly stahovat z rozvíjejících se trhů a vracely se na Západ. Exotické trhy tak padaly, zatímco trhy v Londýně a New Yorku rostly.
Letos popsaný obrat v toku globální likvidity ještě zesílil, příčinou bylo očekávané zvýšení sazeb v USA. Atraktivita dolarových investic tak dále vzrostla, zatímco akcie v Číně, Indii či Indonésii byly pod prodejním tlakem. I další výhled rozvíjejících se trhů by mohl být zejména kvůli jejich obecné závislosti na přírodních zdrojích nepříliš povzbudivý. Stále častěji se však objevuje názor, že tyto trhy mají nejhorší za sebou a blíží se obrat k lepšímu. Např. ve své nové analýze tvrdí, že „rok 2016 může být rokem, kdy se akcie na rozvíjejících se trzích odrazí ode dna“.
Určitě můžeme tvrdit, že akcie na rozvíjejících se trzích jsou nyní přeprodané. Akcie v indexu MSCI EM se nyní obchodují s průměrným PE ve výši 12, což je asi 30 % pod valuací akcií v indexu S&P 500. Řada rozvíjejících se trhů také nabízí atraktivní dividendové výnosy, které převyšují výnosy na západních trzích. MMF pak očekává, že rozvíjející se země v roce 2016 porostou o 4 %, hovoří o 4,9% růstu. Šlo by tak o první zrychlení tempa růstu po roce 2010.
Akcie na Východě jsou atraktivní i kvůli tomu, jak moc tamní měny oslabily vůči dolaru. Nejenže tak došlo k zlevnění akcií samotných, rozvíjejícím se zemím to umožnilo snížit nerovnováhy běžných účtů, které investory dříve znervózňovaly. Mě osobně zajímá nejvíce dlouhodobý trend. Na jednu stranu je pravda, že rozvíjející se země prošly prudkým růstem zadlužení korporátního sektoru (nyní dosahuje 70 % HDP). MMF také správně upozorňuje na možnost, že vyšší sazby v USA spustí odliv kapitálu a korporátních defaultů, protože většina korporáního dluhu je denominovaná v dolarech. I přesto je však jasné, jakým směrem další vývoj půjde.
V roce 2020 může celková velikost rozvíjejících se ekonomik odpovídat kombinované hodnotě americké a evropské ekonomiky. Do dokonalosti mají rozvíjející se ekonomiky daleko, ale je férové podotknout, že systematických rizik je plno i na Západě (jedná se zejména o možnou insolvenci veřejného sektoru či o exit z uvolněné monetární politiky). Na straně rozvíjejících se zemí ale stojí demografický vývoj a konvergenční síly. Megatrend budoucnosti představuje posun ze Západu na Východ a rovněž rostoucí objem obchodu mezi samotnými rozvíjejícími se trhy. I naše dlouhodobá prosperita bude stále více záviset na tom, jak moc budeme s těmito ekonomikami obchodovat a jak moc do nich budeme investovat. To bychom měli rychle pochopit.
Autorem je Liam Halligan.
Zdroj: The Telegrap