Pimco: Vyšší nejistota přinese na trhy volatilitu, ale nehoňte se za výkyvy trhu

V našem základním scénáři předpokládáme, že růst eurozóny se bude v roce 2016 držet nad trendem. Konkrétně by měl dosáhnout 1,5 %. Evropská centrální banka této ekonomice pomáhá programem kvantitativního uvolňování, finanční podmínky dále uvolňuje politika nulových sazeb. To se projevuje ve zlepšení na úvěrových trzích. Mírně by měla růst podporovat i fiskální politika, protože v některých zemích vzrostou veřejné výdaje v reakci na příliv uprchlíků. Čisté exporty pak budou těžit ze slabého eura, ale negativně se na nich projeví problémy u některých významných obchodních partnerů.

Celková inflace v eurozóně se podle našeho názoru zvýší asi na 1 %. Bude totiž slábnout efekt nižších cen ropy a slabšího eura. Na trhu práce najdeme stále velké množství volných kapacit, tudíž není pravděpodobné, že se inflace v dohledné zvedne až k inflačnímu cíli ECB. Významné je, že oživení eurozóny je rovnoměrně rozprostřeno přes jádro i periferii. Zčásti jde o důsledek přenosových mechanismů monetární politiky a zčásti o důsledek strukturálních reforem na periferii.

ECB bude s ohledem na výše uvedené pod tlakem, aby změnila parametry jejího programu kvantitativního uvolňování. Ona sama definuje cenovou stabilitu jako inflaci pohybující se mírně pod 2 %, ale po roce 2010 se celková inflace v průměru pohybuje kolem 1,4 %. Po roce 2011 je jasně patrný dezinflační trend. Několikrát se inflace dokonce dostala pod nulu. ECB zdůrazňuje, že její cíl se vztahuje k delšímu období, ale zároveň očekává, že v roce 2017 bude dosahovat jen 1,7 %. Podobně jako v Japonsku tak existuje riziko, že inflační očekávání už nebudou pevně ukotvena a podle nás tak bude ECB držet svou politiku uvolněnou letos i v příštím roce.

Růst se v letošním roce bude držet nad trendem i ve Velké Británii. V její ekonomice se bude uzavírat produkční mezera a Bank of England tak pravděpodobně v tomto roce zvýší sazby. Předtím ale bude muset dojít ke zvýšení inflace. Ta by se podle našich očekávání měla v polovině roku dostat nad 1 % a takový vývoj je nutnou podmínkou pro růst sazeb. Další podmínku představuje růst inflace jádrové a celkově je tak pravděpodobné, že sazby porostou až ve druhé polovině roku.

Ve třetím čtvrtletí tohoto roku dojde zřejmě k referendu, které se bude týkat členství Velké Británie v EU. Domníváme se sice, že Britové se rozhodnou pro pokračující členství, ale nejistota je v této oblasti vysoká. Pokud by byl výsledek referenda negativní, výsledná nejistota by pravděpodobně snížila HDP o 1 – 1,5 % ve dvanácti následujících měsících. Objevily by se i velké pochyby o tom, zda BoE skutečně zvýší sazby.

Z investičního hlediska je v Evropě klíčová politika ECB. Její program QE bude zásadním tématem po celý letošní rok a na ceny aktiv bude působit pozitivně. Na druhou stranu tu existuje řada rizik, včetně těch, které pramení z utahování monetární politiky v USA a s vývojem v Číně. Musíme tedy být připraveni na vyšší volatilitu. Neměli bychom se honit za krátkodobými výkyvy trhu a naopak bychom se měli disciplinovaně držet pravidel, která jsme si stanovili v rámci managementu rizika.

Zdroj: Pimco