Je dobře známým faktem, že doporučení analytiků jsou většinou vychýlena ke „koupit“, naopak doporučení „prodat“ je většinou vzácné. Zda jde o výsledek toho, jaké jsou zájmy instituce, ve které tito lidé sedí, či jejich skutečného názoru je předmětem debat, sám se kloním spíše k druhému pohledu. Jinak řečeno, většina z nich je poctivých, ovšem to, že do každé „buy“ akcie nestrkají své peníze, je vychyluje směrem k přílišnému optimismu. Ale asi to je hodně zjednodušený pohled, protože růžové brýle fungují i při prostém projektování vývoje ziskovosti.
Jak je vidět z následujícího grafu, od roku 2008 (ale ve skutečnosti už mnohem déle) začínají analytici s odhadem ziskovosti obchodovaných firem v následujícím roce na nemístně vysokých číslech. Jasnou výjimkou byl jen rok 2011, kdy začali o něco níže. Obvykle ale docházelo k postupnému poklesu očekávání, rekordmanem byl v této souvislosti rok 2009 s propadem ve výši 47 %. Zajímavé je i to, že v řadě případů se projevil jakýsi „efekt ocásku“ – očekávání pro daný rok dosahují dna někdy na jeho konci, výsledná čísla (zveřejněná v prvním čtvrtletí roku následujícího) jsou o něco lepší.

Zdroj: FT
Nás asi zajímá nejvíce vývoj aktuální. Očekávání pro rok 2016 se zatím drží zažitého mustru, s 15 % propadem patří mezi ty lepší propadové borce. I když je obecně známo, že tahounem tohoto vývoje je energetika, je přece jen přínosné podívat se na aktuální vývoj v jednotlivých odvětvích. Zeleně jsou v následujícím obrázku očekávání z dubna 2015, modře z ledna 2016 a červeně očekávání současná. Posun z kladných čísel do záporných nastal u většiny odvětví, výjimkou je sektor zboží dlouhodobé spotřeby (který byl po většinu pokrizových let favoritem trhu), zdravotní péče a telekomunikace. Největší obrat naopak nastal u materiálů, které také výrazně přispěly k tomu, že u celého indexu SPX se nyní čeká meziroční pokles zisků asi o 8 % (první graf ukazuje propad očekávání současných vs. očekávání z počátku období).

Zdroj: FT
V letech 2012 – 2014 zisková očekávání znatelně klesala, ovšem ceny akcií a index SPX prudce rostl. Jinak řečeno, zisky sice nenaplnily počáteční očekávání, ale investorům jejich reálný vývoj stačil na to, aby nechali ceny akcií růst. V roce 2015 už jim ale trpělivost došla a na trhy nakonec dolehla nehoráznost vysokého optimismu. V čem byl rozdíl? Svým způsobem je velmi jednoduché ho najít: V roce 2012 bylo PE trhu maximálně na hodnotě 13 a tu je možné ospravedlnit i při relativní skepsi. V roce následujícím se valuace zvedla na cca 14, v roce 2014 na 15, což už bylo docela vysoko. Ovšem v roce 2015 PE vyskočila na hodnotu 17, a to už se propast mezi vývojem zisků a optimismem implicitně zabudovaným v takto vysoké valuaci prostě nedala udržet.
Pokud budou očekávání v roce letošním dále klesat, mohli bychom stále teoreticky doufat, že se vývoj bude přece jen podobat rokům 2012 – 2015. Na to ale potřebujeme, aby PE bylo nízko, protože jen takové PE unese několik čtvrtletních ziskových tanečků s pesimistickým koncem. Jenže současné PE se pohybuje kolem 16,5!
Už jsem se toho dotkl v předchozích úvahách a dnes na základě výše uvedeného nelze než se utvrdit v názoru, že pokud zisky neobrátí, prostor pro fundamentem ospravedlnitelnou rally není. Můžeme tedy doufat, že se buď dlouhodobě otočí ropný/komoditní trh a vyšší ceny ropy nepoškodí ostatní sektory, nebo neropné sektory začnou konečně výrazně těžit ze stále nízkých cen ropy.