Známý matematik Terence Tao se zamýšlí nad tím, že umělá inteligence by měla více pochybovat o svých závěrech. Tom Lee z Fundstratu si myslí, že americké akcie již dosáhly svého dna a míří směrem k novým vrcholům. Ekonom společnosti Ironsides Macroeconomics Barry Knapp doporučuje snižování sazeb americkou centrální bankou. Ale Adam Posen má za to, že ačkoliv je namístě opačný postup, kvůli volbám k němu dojde až ke konci roku
K novým maximům? Tom Lee z Fundstratu si myslí, že americké akcie již dosáhly svého dna. Podobně hovoří třeba Ed Yardeni a Lee zakládá svůj pohled na tom, že „probíhá deeskalace válečného konfliktu. Mění se i chování trhu s ropou a akcie už nemají tendenci k poklesu. Dokonce by podle experta měly mířit k novým maximům, a to do konce letošního roku. K tomu dodal, že investoři zvyšovali svou zásobu hotovosti a na skupině akcií Mag7 byl medvědí trh. Podobné to bylo třeba na finančních titulech v minulém roce.
Velká část akcií tedy podle Leeho už letos byla v medvědím trhu. Líbí se mu mimo jiné finanční tituly, průmysl, software a zmíněná skupina Mag7. Tyto akcie a sektory by měly trhu pomáhat k výstupu na nová maxima. I proto, že „Mag7 se obchoduje s násobky blízkými násobkům celého trhu“. Ekonomika však nadále prochází šokem vyvolaným konfliktem na Blízkém východě, čekat se dá růst inflace. „Fed ale stále tíhne k uvolňování, což je dobře.“ A u inflace bude záviset hlavně na tom, zda půjde o přechodný jev.
Fed by měl snižovat, nebo zvedat sazby? Ekonom společnosti Ironsides Macroeconomics Barry Knapp na CNBC řekl, že sazby Fedu se nyní nachází příliš vysoko, měly by být o 50 bazických bodů níže. To by mimo jiné podpořilo půjčky a návratnost kapitálu u menších bank. Tyto půjčky by pak obratem stimulovaly menší developery a stavební sektor. Celkově by snížení sazeb pomohlo té části hospodářství, která nyní neprosperuje. Ve druhé polovině roku by pak mohlo dojít ke snižování rozvahy centrální banky, a to by podle ekonoma pomohlo k nastolení větší celkové rovnováhy v monetární politice.
Knapp se tedy domnívá, že sazby leží příliš vysoko, ale rozvaha americké centrální banky je naopak „příliš uvolněná“. Napravilo by to proto snižování sazeb a ve druhé polovině roku kvantitativní utahování, tedy snižování velikosti rozvahy Fedu. Ekonom Adam Posen s tímto pohledem na CNBC nesouhlasil, podle něj by se centrální banka neměla zaměřovat na podporu určitých sektorů a částí ekonomiky. V minulosti se takové případy objevily a nedopadly dobře. Výsledkem popsané strategie by podle tohoto ekonoma mohlo být napřimování výnosové křivky, které by mohlo zlepšit ziskovost bank, ale náklady půjček by zvedlo.
„Když se podíváte na skutečná data, pak je zřejmé, že půjčky malým firmám leží nízko kvůli politice vlády a nejistotě, kterou vytváří,“ dodal Posen. Zdroje nejistoty jsou přitom mnohé, počínaje změnami v regulaci přes obchodní politiku a konče třeba vojenskými konflikty a protiimigrační politikou. Vysoká nejistota se projevuje i tím, že „mimo AI se vůbec neinvestuje“. K tomu Posen odhaduje, že inflace se opět zvedne „a bude to ještě horší s tím, jak Fed bude uvolňovat.“ On sám by preferoval, pokud by Fed sazby zvedl na svém posledním zasedání předtím, než Warsh dosedne do čela Fedu. Takový krok se ale v praxi nedá čekat, protože „před volbami reálně nejde zvedat sazby“.
Posen je tedy toho názoru, že Fed bude v následujících několika měsících „jen sedět a nic nedělat“. A jelikož sazby nezvedne, měl by alespoň verbálně dávat najevo, že tíhne k utažení politiky. Výsledkem by pak bylo to, že „Fed bude muset dohánět skutečný vývoj“. To konkrétně znamená, že by v prosinci letošního roku a v lednu roku příštího mohl zvedat sazby.
Věří si AI příliš? „Nové nástroje umělé inteligence jsou v mnoha úkolech velmi dobré a stále se zlepšují. Nicméně jednou z oblastí, kde značně zaostávají, je schopnost vyjádřit míru důvěry ve své vlastní závěry.“ Na stránkách The Conversable Economist to píše ekonom Tim Taylor s tím, že o tom hovořil významný matematik Terence Tao v rozhovoru s Matteem Wongem. Rozhovor se zaměřoval hlavně na využívání AI pro doposud nevyřešené problémy v matematice a Taylor poukazuje na hlavní věci, kterých se týkal.
Tao k tématu řekl, že když umělá inteligence odpoví na nějakou otázku, obvykle neposkytne žádný dobrý ukazatel toho, nakolik si je touto odpovědí jistá. Maximálně řekne, že si je naprosto jistá. Lidé jednají rozdílně a informace o míře jejich jistoty hraje významnou roli. Je například v pořádku přijít s nějakým návrhem, ale dodat k němu, že si jím nejsme úplně jistí. Podle matematika neschopnost AI jednat stejným způsobem snižuje její užitečnost.
Tao se také domnívá, že mnoho společností zabývajících se vývojem AI „je posedlých její autonomií“. Tedy tím, že jí zadáte úkol a pak si jdete dát kávu, vrátíte se a problém je vyřešen.“ To podle matematika také není ideální, protože u složitých problémů je žádoucí průběžná konverzace mezi lidmi a umělou inteligencí. To ovšem zatím nebývá možné a Tao tak chce spolupracovat s některými společnostmi na vytvoření „interaktivnější AI“. Taylor k tomu dodává, že oba body spolu souvisí:
„Nějaký úkol můžete zcela předat umělé inteligenci pouze tehdy, pokud jste si stoprocentně jistí, že výsledek bude správný. Předat nějaký výpočet pro tabulkový procesor je tak v pořádku. Předat hodnocení strategických priorit nějaké firmy umělé inteligenci je něco jiného. Navíc se mi zdá, že zaměření se na zcela autonomní pracovní postupy je nejen nerealistické, protože to znamená předpoklad bezchybné důvěryhodnosti umělé inteligence, ale také by to byla katastrofa v oblasti vztahů s veřejností. Místo toho, aby společnosti zdůrazňovaly, jak mohou pracovníci využívat nástroje umělé inteligence ke zvýšení produktivity, by totiž kladly důraz na to, jak může umělá inteligence pracovníky nahradit.“
Taylor v této souvislosti připomíná, že společnost s názvem Genspark pustila během Super Bowlu reklamu o tom, jak by si všichni mohli vzít v pondělí po velkém zápase volno a nechat AI ten den dělat jejich práci. „To je sice hezké, ale samozřejmě se nabízí otázka, proč by jakákoli společnost pak chtěla někoho zaměstnávat na úterý, středu, čtvrtek a pátek.“ David Autor se k tomuto přístupu vyjádřil v rozhovoru publikovaném začátkem tohoto roku… Mimo jiné řekl, že cílem strojů by nemělo být vykonávat o něco lépe to, co nyní dělají lidé. Naše stroje jsou pro nás podle Autora cenné, protože nám umožňují konat věci, které my sami dělat neumíme. Třeba letadla nezlepšila způsob, jakým jsme do té doby létali, ale umožnila nám létat.“
Taylor v souvislosti s dnešními vizemi umělé inteligence vzpomněl na „jeden tweet, který kdysi viděl a kde stálo: Jsme skromná společnost se skromnými cíli. Za prvé, prodávat kvalitní produkt za férovou cenu. Za druhé, vysušit světový oceán, abychom mohli najít a zabít Boha.“ Přesně stejný pocit má ekonom podle svých slov dnes v souvislosti s tím, jaké mají být podle některých přínosy umělé inteligence. Pokud má být „poctivá“, může se podle Taylora mýlit, ale bude vyjadřovat odpovídající nejistotu ohledně svých závěrů. Bude se snažit poukázat na to, jaké další vstupy by byly užitečné a jaká je dobrá zpětná vazba na dosažení lepšího závěru.