Podle očekávání finančníků v průzkumu české asociace CFA skončí intervence ČNB do pololetí a největší šanci na sestavení vlády po volbách mají stávající vládní strany, ale pod taktovkou ANO. Kdo byl dosud nejlepším ministrem financí?
V elektronickém průzkumu u příležitosti prestižní akce CFA Forecasting Dinner 2017 odpovídalo 1593 respondentů. Do dotazování se kromě členů CFA Society Czech Republic a čtenářů elektronického bulletinu Fleet Sheet‘s Final Word vydavatele Erika Besta zapojili i oslovení VIP představitelé světa financí a podnikání. Jak zní závěry?
Podle očekávání finančníků skončí intervence ČNB do pololetí
Jen pětina lidí z finančního sektoru (20,5 %) si myslí, že ČNB ukončí intervence až po polovině roku 2017. Více než dvě pětiny (43,0 %) naopak očekávají, že se tak stane dříve než v deklarované polovině roku.
Většina respondentů (54,9 %) očekává, že v horizontu 12 měsíců po ukončení intervencí koruna posílí, ale že ČNB intervence neobnoví. Nejsilněji je tento názor zastoupen u skupin VIP a CFA (71,2 % a 70,2 %). Pětina účastníků průzkumu (19,4 %) předpokládá, že posílení kurzu koruny by mohlo ČNB přimět k obnovení intervencí.
Zatímco o posílení kurzu koruny v horizontu jednoho roku panuje většinová shoda, představy o vývoji kurzu v okamžiku po opuštění intervenčního režimu tak jednoznačné nejsou. Skokovou změnu kurzu nad 5 % očekává přibližně třetina respondentů (36,1 %), menší změnu pod 5 % předpokládá rovněž třetina (33,5 %) a pozvolnou změnu jen pětina (19 %). VIP respondenti se většinově (53,4 %) domnívají, že změna bude do 5 %, a skokovou změnu nad 5 % očekává jen 27,1 % oproti 40,3 % respondentů z finančního sektoru.
Největší naději na sestavení nové vlády mají stávající vládní strany v čele s ANO
Rok parlamentních voleb nám nabízí příležitost zhodnotit plnění předvolebních slibů stávající vládní koalice. Většina účastníků průzkumu (56,8 %) si myslí, že koaliční vláda většinu svých předvolebních slibů nesplnila. V roce 2014 očekávalo 42,9 % respondentů tehdejšího průzkumu, že nová koaliční vláda svou politikou prospěje ekonomickému rozvoji Česka, stejně velká část předpokládala, že nová vláda ekonomice země uškodí. Oproti tomuto očekávání nyní skutečný přínos vlády k rozvoji ekonomiky ČR hodnotí pozitivně jen nepatrně více respondentů (45,3 %) než původně, kritiků přibylo o poznání výrazněji (46,0 %). S pozitivním hodnocením koaliční vlády souhlasí většina respondentů ze skupin VIP (52,1 %) a CFA (53,5 %) a respondentů ze školství a vzdělávání (59,9 %), spíše negativně její působení hodnotí podnikatelé a lidé ze soukromých společností (52,0 %).
V oblasti médií budou na letošní volby podle naprosté většiny respondentů mít významný vliv televize (88,3 %), internetová média (86,6 %) a sociální sítě (83,3 %).
Podle 93,7 % respondentů bude v příští vládě hnutí ANO, u KDU-ČSL to očekává 63,9 %, u ČSSD pak 58,6 %. Z opozičních stran připisují respondenti největší šance na účast v příští vládě STAN, jde však o pouhých 25,8 %.
Janota nejlepším polistopadovým ministrem financí, finančníci ale milují Kalouska
V hlasování o nejlepšího polistopadového ministra financí není většinový vítěz. Na pomyslné první příčce se umístil ministr úřednické vlády Eduard Janota (25,3 %), druhé místo obsadil současný ministr Andrej Babiš (21,9 %), na třetím místě je Miroslav Kalousek (16,7 %), kterému na záda těsně dýchá „otec ekonomické transformace“ Václav Klaus (16,1 %). Zajímavé je srovnání výsledků podle sektorů, v nichž účastníci průzkumu působí. Janota a Babiš drží zlatou a stříbrnou příčku u podnikatelů, veřejné správy a školství. Finančníci však umístili do čela Kalouska (25,6 %), zatímco Babiš u nich získal čtvrtou příčku (14,8 %).
Podle téměř tří pětin respondentů (57,5 %) má zkušenost ministra financí Andreje Babiše s řízením vlastních firem vliv na hospodaření státu. Pro necelou pětinu (17,9 %) je tento vliv negativní, dvakrát častěji (39,6 %) je naopak pozitivní. Podle 35,5 % nemají tyto zkušenosti podstatný vliv. Muži Babišovi věří častěji než ženy, ty jeho osobu vnímají podstatně ambivalentněji.
Jak by měl stát naložit s rozpočtovým přebytkem? Většina respondentů (57,7 %) navrhuje využít jej ke splácení státního dluhu. Téměř pětina respondentů (19,5 %) by ho jednorázově investovala a 15 % by jej ponechalo v rezervách.
I když v otázce využití rozpočtového přebytku je většina respondentů pro splácení dluhu, tak se více než čtyři pětiny (80,6 %) domnívají, že stát by měl v dlouhodobém horizontu více investovat.