Globální ekonomické oživení, které začalo v březnu 2009, nedávno oslavilo své osmé výročí. Ve vyspělých ekonomikách se jeho průměrný roční růst pohyboval kolem pouhých 1,8 %. Podle klesla i volatilita HDP, a to na nejnižší úrovně za posledních čtyřicet let. Šlo tedy o období velmi nízkého a zároveň stabilního růstu, které doprovázely mimořádně nízké sazby. Tato kombinace byla pro růst cen akcií velmi pozitivní a index cen akcií na vyspělých trzích od počátku pokrizové rally tak ztrojnásobil svou hodnotu. Jak dál?
Janet Yellenová a další přední zástupci Fedu říkají, že „oživení neumírá na svůj vysoký věk“. Pokud se neobjeví problémy, může pokračovat dál. Modely ukazují, že pravděpodobnost recese je skutečně velmi nízká a dokonce se zdá, že tempo růstu vyspělých ekonomik se zvedá. Pomáhá mu postupné snižování nadměrné dluhové zátěže, lépe fungující bankovní systém, opadávající extrémní averze k riziku a vyšší investice. Možná, že světová ekonomika konečně nabírá na únikové rychlosti.
Přes to vše je zřejmé, že dobré časy nebudou trvat věčně. Historie ukazuje, že euforie je největší právě v době, kdy se cyklus obrací a podobně jako v letech 2001 a 2008 by tomu tak mohlo být dříve, než se většina domnívá. Konec boomu může mít mnoho podob a scénářů. Jeden z hlavních by souvisel s negativním poptávkovým šokem a dlouhodobou stagnací, o které hovoří Lawrence Summers. Mohl by také přijít poptávkový šok kombinovaný s problémy na nabídkové straně, což by vyvolalo inflační tlaky. V neposlední řadě je tu možnost obratu v takzvaném finančním supercyklu, o kterém hovoří ekonom Claudio Borio.
Teorie dlouhodobé stagnace je dnes už značně známá a tvrdí, že agregátní poptávku dlouhodobě brzdí řada faktorů a to vyvolává ekonomický útlum. Roste pravděpodobnost recese a boj s ní by centrálním bankám značně ztížily nízké sazby, které již nejde posouvat na nižší hodnoty. Fiskální politika zase nemusí reagovat dostatečně rychle, nebo může být její reakce blokována vysokým vládním zadlužením. Tento poptávkový šok by mohla značně zhoršit globální obchodní válka. Investoři se před rokem tohoto scénáře poměrně obávali, ale nyní dochází k oživení ekonomické aktivity a pravděpodobnost recese se snižuje.
Cyklus by také mohl skončit kvůli nečekanému zvýšení inflace. V minulosti se tak stalo například kvůli prudkému růstu cen ropy, který by mohl vyvolat geopolitický konflikt, či politice zemí OPEC. Současná situace na trhu s ropou ale tomuto scénáři moc nenahrává a pravděpodobnost růstu cen na velmi vysoké hodnoty je také nízká. Pokud tedy dojde k růstu inflace, bude to spíše díky vyšší ekonomické aktivitě. I tak se ovšem zdá, že Fed je ve zvyšování sazeb „za křivkou“. Například Taylorovo pravidlo totiž ukazuje, že sazby by nyní měly být o 200 bazických bodů výše. A americká ekonomika dnes podle našich odhadů roste přibližně o 4 %, což je zhruba dvojnásobek tempa růstu, se kterým pro letošní rok Fed počítá.
Jak bylo uvedeno, je tu také možnost obratu ve finančním cyklu, který se podle některých teorií vyvíjí nezávisle na cyklu v reálné ekonomice. Takový obrat by znamenal období snižování dluhů a vysoké averze k riziku. Claudio Borio tvrdí, že finanční cyklus v USA se nachází ve značně pokročilé fázi a obává se i vývoje v Číně a některých dalších rozvíjejících se ekonomikách. Taková varování je jistě potřeba brát velmi vážně, ale regulátoři a centrální banky zatím neregistrují známky nějakých extrémních nerovnováh v USA a jiných významných ekonomikách. Naše modely celkově ukazují, že pravděpodobnost recese v USA v následujících 12 měsících dosahuje pouhých 10 %. Pro následujících 24 měsíců už to je 30 %. Nejpravděpodobnějším scénářem je podle nás nyní změna politiky Fedu směrem k razantnímu utahování, kterou by vyvolal nečekaně rychlý růst inflace.
Autor: ekonom a investor Gavyn Davies
(Zdroj: Fulcrum AM, Financial Times)