V Sovětském svazu žili vynikající matematici, vědci a inženýři. O některých z nich se hovoří s velkým uznáním i dnes. Rusové také dvakrát zvítězili nad Američany v průzkumu vesmíru, jednu dobu měli nejlepší vojenské rakety a stíhačky na světě. Přes to všechno se v Rusku stála v osmdesátých letech fronta na chleba. Z toho je zřejmé, že bez dobrého institucionálního systému není ekonomika schopná transformovat technologický pokrok do bohatství lidí. Ekonomové rádi tvrdí, že v dlouhém období je produktivita dána právě technologickým pokrokem. Nicméně v SSSR a dalších nefunkčních státech toto dlouhé období nikdy nepřišlo.
Pokud má růst produktivita, musí se zlepšovat kvalita institucí a systémů. Včetně fungování a regulace trhů či vymahatelnosti smluv. Kvalitu institucionálního zřízení lze těžko měřit a definovat. Poměrně složité jsou i pouhé odhady regulační zátěže. Jsme tedy většinou odkázáni na jednotlivé příklady, pozorování a selský rozum. V osmdesátých a devadesátých letech se na jejich základě hodně hovořilo o „euroskleróze“, v devadesátých letech se k tomu přidal pocit, že systém nefunguje správně ani v Japonsku. A nyní přicházejí na řadu Spojené státy. Ty trpí vysokými náklady v řadě oblastí od
stavebnictví až po zdravotní péči a produktivita nijak zvlášť neroste.
Zdá se, že nová regulace se v řadě případů zaměřuje na ochranu stávajících pracovních míst namísto toho, aby zefektivnila fungování trhů. Udělování licencí omezuje konkurenci. Množí se pracovní dohody, které znemožňují přechod zaměstnanců mezi konkurujícími si společnostmi. Zvyšuje se koncentrace firem v průmyslu, klesá podnikatelský duch americké společnosti. Americké firmy stárnou a duch kreativní destrukce, který býval pro podnikatelský sektor v USA typický, se stává pouhou vzpomínkou.
Navíc se zdá, že trpí i americká společnost a kultura. Bílí Američané vymírají, chudí lidé nechtějí vstupovat do manželství, občanské aktivity jsou stále vzácnější, po celé zemi se šíří epidemie užívání heroinu. Podle některých názorů spadli mladí Američané do pasti nezájmu, k tomu prudce klesá důvěra ve vládu, instituce i korporátní sektor. V takovém prostředí bude velmi těžké dosáhnout inovacemi vyššího růstu produktivity. V nefungujícím státě technologický pokrok moc nepomůže, protože nebude v širokém měřítku využit k tvorbě bohatství.
Evropa a Japonsko se podle všeho stále plně nezotavily z předchozího období, ve kterém ekonomiku sužovala ekonomická skleróza. Pokud do ní spadne více vyspělých zemí najednou, celá světová ekonomika se může zastavit. Lze s tím něco udělat? V USA sliboval řešení Donald Trump, ale doposud nejsou patrné známky nějakého pokroku správným směrem. A žádné evidentní řešení se nenabízí. Klíčové je ovšem stejně jako v případě Evropy a Japonska rozeznat vážnost problému. Spojené státy v historii ukázaly schopnost a ochotu k razantním změnám. Pokud se jim to podaří i nyní, mohou ukázat tu správnou cestu také ostatním.
Autor: ekonom Noah Smith
(Zdroj: Bloomberg)